pátek 31. říjen 2014
Nastavení velikosti textu: A A A
Vyhledat
Menu
  • Vítejte na stránkách Obce Červená Voda
  • Obec Červená Voda
  • Historie obce
  • Historie speciál
  • 1. Před úsvitem
  • 2. První zmínky o obci
  • 3. Schürerové a sklárny
  • 4. Na žerotínském panství
  • 5. Nástup Lichtenštejnů
  • 6. Založení Orlice
  • 7. K počátkům kapitalismu
  • 8. Konec monarchie
  • 9. Mezi světovými válkami
  • 10. Na skok za hranice
  • 11. Sjednocení Červené Vody
  • Znak obce
  • Mapa obce
  • Památky
  • Knihy a publikace
  • Pohlednice
  • Smuteční síň
  • Obecní úřad
  • Kontaktní formulář
  • SMS InfoKanál
  • Registr oznámeni
  • Povinné informace
  • Úřední deska
  • Dokumenty
  • Platné vyhlášky a nařízení obce
  • Směrnice a pravidla
  • Formuláře
  • Z jednání zastupitelstva
  • Výpisy z jednání RO
  • Ostatní
  • Územní plán obce
  • Plán zimní údržby
  • Jízdní řády
  • Volby
  • Obecní samospráva
  • Zastupitelstvo obce
  • Rada obce
  • Zvláštní orgány
  • Školská rada
  • Služby obce Červená Voda
  • Červenovodský zpravodaj
  • Obálky Červenovodského zpravodaje
  • Pečovatelská služba
  • Organizace a instituce
  • Obecní knihovna
  • Kino SPUK
  • Klub čilých babiček
  • Římskokatolická farnost Červená Voda
  • Varhany ve farním kostele
  • Sbor dobrovolných hasičů obce Červená Voda
  • Základní škola a mateřská škola Červená Voda
  • Domov důchodců sv. Zdislavy
  • Sdružení hasičů ČMS okrsek č. 25 Červená Voda
  • Kalendář akcí
  • Společenské prostory
  • Sport
  • Plán užívání tělocvičny ZŠ
  • Sportovní areály
  • Víceúčelové sportoviště
  • Katalog místních firem
  • Formulář pro vložení firmy
  • Inzerce pro občany
  • Formulář pro zadání inzerce
  • Fotogalerie
  • Turistické informace
  • Turistická infocentra
  • Muzea
  • Vojenské opevnění
  • Rozhledny
  • Pěší turistika
  • Cykloturistika
  • Lyže
  • Lyžařská oblast Jeřáb
  • Lyžařská oblast Buková hora a Suchý vrch
  • Webkamery
  • Rozhledna na Křížové hoře
  • Užitečné odkazy
  • Linka bezpečí
  • Mapa stránek
  • Obce mikroregionu
    Jsme členy

    2. První zmínky o obci

    Minule jsme si popsali situaci, jaká vládla před rokem 1480. Proč právě tento letopočet? V roce 1481 se objevuje první zmínka o obci. Jedná se o záznam v zemských deskách v Olomouci. V zápisu stojí, že Albrecht starší ze Šternberka prodává šilperské panství Janu Dalčickému z Dalčic. K panství patřila i Červená Voda, tehdy pod názvem Malé Heroltice. Jak dále ze záznamu vyplývá, prodej byl uskutečněn právě v onom roce 1480.

    Erb ŠtenberkůJak vznikl název Heroltice? Pochází z německého der Herold, což znamená „hlasatel“. V panské nebo královské družině to byl člověk, který měl na starosti korouhev v barvách svého pána. Jestliže se pán vypravil s družinou na cestu, herold jel s korouhví v čele. Dále měl svoje povinnosti při ceremoniálech a různých oficiálních příležitostech a samozřejmě také ve válkách. Z toho co víme, můžeme tedy usoudit, že vesnici zřejmě založil herold ve službách pánů ze Šternberka. S největší pravděpodobností dostal právo k založení za nějaké zásluhy. Podle tehdejšího práva ovšem nebyl automaticky majitelem vsi, nebo jak se tehdy říkalo – zboží. Majitelem nadále zůstávali Šternberkové. Co z toho tedy měl? Přesně se to, bohužel, už asi nedovíme, ale můžeme se poohlédnout jinam, abychom získali aspoň přibližnou představu.

    Roku 1290 sepsal pražský biskup Tobiáš Bechyně s lounským měšťanem Konrádem smlouvu s následujícími body:

    • Lokátor (osoba, která měla za úkol provést osídlení) se zavazuje vysadit dvě vsi, Oboru a Veltěží.
    • Dílo provede do jednoho roku.
    • Z každého lánu, jichž bylo v obou katastrech celkem 41, bude odváděna ve dvou ročních lhůtách 1 hřivna stříbra, 3 strychy pšenice, 3 žita, 4 ovsa, 6 kuřat, 60 vajec, beránek a 2 sýry.
    • Odměna lokátorovi bude spočívat v rychtářství nad oběma vesnicemi, v třetině výnosu ze soudních pokut a v nepoplatném gruntu o výměře 1 lánu. Nadto bylo přislíbeno, že dosáhne povolení na panském lovit zvěř a ryby.
    • Jeho povinností bylo také sídlit ve vsi a poslouchat biskupa.

    Vraťme se k zápisu o prodeji panství. Proč Albrecht, příslušník jednoho z nejbohatších a nejvlivnějších rodů té doby, prodává část svého panství? Možná potřeboval co nejrychleji peníze na hotovosti. Š½ivot tehdejší šlechty byl velmi nákladný. V této době žila šlechta především z rent (daní). Ty se vybíraly dvakrát ročně (na jaře a na podzim) od sedláků, jimž propůjčili půdu k hospodaření. Příjem z daní ale nestačil krýt výdaje, další cesta, jak přijít k penězům tedy byla dát něco do zástavy nebo prodat. Činili tak i nejvýznamnější velmoži. Z různých pramenů se dozvídáme, jak závratným tempem dokázali peníze utrácet. Dlužní úpisy některých šlechticů dosahovaly astronomických částek. Doba, které se teď věnujeme, přináší jednu velkou změnu. Šlechta pomalu mění životní styl, přichází na další zdroje příjmu, odklání se od zažitých názorů. Přichází renesance…

    Co s sebou přináší nová doba, co se mění? Je toho mnoho, mění se prakticky všechny oblasti života a života šlechty se to dotýká daleko nejvíce. Šlechta mění náhled na hospodaření a financování. Učeně se tomuto jevu říká zrod šlechtického velkostatku. Po husitských válkách, válce s Matyášem Korvínem a dalších potyčkách nebo nemocech se zmenšil počet práceschopných lidí, čímž se menšily i renty. Bylo potřeba najít lepší a méně náročné zdroje příjmů. Zavádí se velkochov hospodářských zvířat (především ovcí), tím se mění poměr (neobdělávaných) polí a pastvin. Rozvíjí se rybníkářství. Jen pro zajímavost dnes je v Čechách asi 22 000 rybníků, v přicházejícím 16. století jich bylo 78 000. Oblastí k podnikání jakoby mávnutím kouzelným proutkem přibývá. Ze šlechtice „vyžírky“ se stává šlechtic – podnikatel. Dříve byla jakákoli práce v očích feudála ponižujícím druhem aktivity (mohla za jistých okolností i způsobit ztrátu stavovského titulu). Podle tehdejšího názoru k práci Bůh určil sedláky a řemeslníky, panstvu příslušel boj. Nyní se vše mění, ovšem neznamená to, že by si šlechtic vyhrnul rukávy a hurá do práce. Stává se spíše organizátorem a investorem. Zároveň ale musím jedním dechem dodat, že tato proměna se neudála ze dne na den, trvala několik desetiletí, trvalo několik generací, než se myšlení feudálů přetvořilo.

    Pokusíme-li se zjistit něco o hospodaření v Horních Herolticích té doby, moc zvláštního se toho nedovíme. Až na jednu věc – ve výše zmíněném zápisu o prodeji je uvedena sklárna. Sice ještě není přesněji určena její poloha, ale je to dozajista zmínka o jakési podnikatelské aktivitě. Sklárna (minimálně jedna) zde stála již dříve. Bez archeologického průzkumu nelze určit, kdy a kde přesně to bylo, ale na zajímavosti začíná nabývat právě nyní. Je to výhodný zdroj zisků. Proto je zřejmě uvedena v kupní smlouvě. Poznatků o sklářství a sklářích máme již tolik, že si o tom budeme vyprávět celý příští díl.

    Erb BerkůDalší zmínka pochází z roku 1490, kdy Aleš Krčma z Koněpas (mimochodem člen jednoho se starých šlechtických rodů) získává Horní Heroltice sňatkem s Kateřinou, dcerou Jana z Dalčic. Spolu mají syna Beneše, dědice statku, jenž roku 1531 prodává panství Hynkovi Berkovi z Dubé. Je to jeden z nejvlivnějších rodů. Jeho členové zastávají významné zemské a dvorské úřady. Roku 1637 byl tento rod dokonce povýšen do stavu říšských hrabat. To však předbíháme dobu a navíc tato skutečnost nemá souvislost s Červenou Vodou. Jednu velmi významnou zásluhu však páni z Dubé pro dějiny obce mají. Za jejich panování přišel ze Saska do vsi sousedící s Herolticemi – Mlýnice - Georg Schürer, otec Dominika, zřejmě nejvýznamnější osobnosti spjaté s Červenou Vodou. Páni z Dubé ovšem nevlastní šilperské panství příliš dlouho, v roce 1569 jej prodává vdova po Hynkovi Berkovi, Bohunka, Janu z Boskovic, dalšímu významnému šlechtici. Jan z Boskovic jej ale vlastní ještě kratší dobu – 7 let, což dokládá výše zmíněné úvahy o oběhu peněz. Jedním důležitým skutkem se ale zřejmě stihl do naší historie zapsat - založením Bílé Vody.

    Po Janu z Boskovic se ujímá panství Matyáš Š½alkovský ze Š½alkovic. O prodeji je proveden zápis v olomouckých zemských deskách, kde se uvádí jednak název Horní Heroltice, ale zároveň se zde můžeme dočíst, že německé obyvatelstvo nazývá ves Rateboser, tedy Červená Voda. O významu obce svědčí i dřevěný kostel. Ještě jedna zajímavá zmínka: Při prodeji je uváděna Mlýnice při sklářské huti. Krom potvrzení existence Mlýnice jde také o to, že se jedná o české pojmenování. Z toho lze odvodit, že zde žili pospolu čeští i němečtí osadníci.

    Erb pánů z BoskovicVe stejném roce 1576, kdy Matyáš kupuje panství, podává žalobu na majitele sousedního, králického, panství, Zdeňka z Valdštejna, že poddaní z Lipky a Boříkovic překračují zemskou hranici a mýtí lesy jeho poddaných v Červené Vodě a Šanově. Víme tedy, že v tu dobu již existoval Šanov. První písemná zmínka o něm je ale již z roku 1556. Poznámka o krádeži by se mohla jevit jako banální, nebýt toho, že mezi Červenou Vodou a Boříkovicemi vedla zemská hranice, tedy hranice mezi Čechami a Moravou. Leckdo by mohl namítnout, jaký to má význam, vždyť Čechy a Morava jsou jeden stát s jedním panovníkem? Je to trochu složitější. Jistě, oběma zemím vládl jeden král, ale přece jen Morava je markrabství se značnou mírou samostatnosti, o čemž svědčí například i již několikrát výše zmiňované zemské desky při olomouckém soudu. Jestliže tedy byly Čechy a Morava chápány jako dvě země, pak si zkusme představit kupříkladu polské dřevorubce kácející načerno lesy u nás. Ačkoli je toto přirovnání trochu „přitažené za vlasy“, zřejmě každý z nás vycítí, že jde přece jen o něco jiného, než kdyby přišel soused z protější chalupy a odnesl si pár vzrostlých stromů.

    Erb pánů z Š½alkovicJak již bylo řečeno, Jan z Boskovic pravděpodobně založil Bílou Vodu. První písemnou zmínku o ní máme až z roku 1596, kdy ji koupil Jan starší ze Š½erotína a připojil ke svému nově vznikajícímu panství se sídlem v Rudě nad Moravou. Součástí tohoto panství byla až do roku 1624, kdy ji získal i s Červenou Vodou rod Lichtenštejnů. V roce 1596 změnila majitele i Červená Voda (coby součást šilperského panství) a získal ji Pavel Kathar z Katharu.

    Náš dnešní pohled do zrcadla minulosti končíme na přelomu 16. a 17. století. Pokud si shrneme stav, zjistíme, že již existují Červená Voda (od této doby je název Malé nebo Horní Heroltice prakticky zapomenut), Šanov, Mlýnice a Bílá Voda. Moravský Karlov a Orlice teprve čekají na svůj zrod. Území dnešní Červené Vody náleží ke třem panstvím (Šilperk, Ruda nad Moravou a Králíky) a dokonce mezi Červenou Vodou a budoucí Orlicí probíhá zemská hranice. Není mnoho obcí, které by se mohly něčím takovým pochlubit.

    Ing. Václav Jetmar

    SOCV - služby obce Červená Voda
    Obecní rozhlas

    Sbět starého železa

    sobota 25. říjen 2014

    Ozmanujeme, že v sobotu 25.10.2014 bude místní organizace SDH provádět v obci sběr železného šrotu a vysloužilých elektrospotřebičů.


    Kalendář akcí

    Beseda na téma domácího násilí, násilí na seniorech

    pátek 31. říjen 2014

    Více

    fotbalové utkání

    sobota 1. listopad 2014

    Více

    fotbalové utkání

    sobota 8. listopad 2014

    Více
    Katalog firem
    Soukromá inzerce
    Z fotogalerie
    Záchranný kruh