čtvrtek 27. listopad 2014
Nastavení velikosti textu: A A A
Vyhledat
Menu
  • Vítejte na stránkách Obce Červená Voda
  • Obec Červená Voda
  • Historie obce
  • Historie speciál
  • 1. Před úsvitem
  • 2. První zmínky o obci
  • 3. Schürerové a sklárny
  • 4. Na žerotínském panství
  • 5. Nástup Lichtenštejnů
  • 6. Založení Orlice
  • 7. K počátkům kapitalismu
  • 8. Konec monarchie
  • 9. Mezi světovými válkami
  • 10. Na skok za hranice
  • 11. Sjednocení Červené Vody
  • Znak obce
  • Mapa obce
  • Památky
  • Knihy a publikace
  • Pohlednice
  • Smuteční síň
  • Obecní úřad
  • Kontaktní formulář
  • SMS InfoKanál
  • Registr oznámeni
  • Povinné informace
  • Úřední deska
  • Dokumenty
  • Platné vyhlášky a nařízení obce
  • Směrnice a pravidla
  • Formuláře
  • Z jednání zastupitelstva
  • Výpisy z jednání RO
  • Ostatní
  • Územní plán obce
  • Plán zimní údržby
  • Jízdní řády
  • Volby
  • Obecní samospráva
  • Zastupitelstvo obce
  • Rada obce
  • Zvláštní orgány
  • Školská rada
  • Služby obce Červená Voda
  • Červenovodský zpravodaj
  • Obálky Červenovodského zpravodaje
  • Pečovatelská služba
  • Organizace a instituce
  • Obecní knihovna
  • Kino SPUK
  • Klub čilých babiček
  • Římskokatolická farnost Červená Voda
  • Varhany ve farním kostele
  • Sbor dobrovolných hasičů obce Červená Voda
  • Základní škola a mateřská škola Červená Voda
  • Domov důchodců sv. Zdislavy
  • Sdružení hasičů ČMS okrsek č. 25 Červená Voda
  • Kalendář akcí
  • Společenské prostory
  • Sport
  • Plán užívání tělocvičny ZŠ
  • Sportovní areály
  • Víceúčelové sportoviště
  • Katalog místních firem
  • Formulář pro vložení firmy
  • Inzerce pro občany
  • Formulář pro zadání inzerce
  • Fotogalerie
  • Turistické informace
  • Turistická infocentra
  • Muzea
  • Vojenské opevnění
  • Rozhledny
  • Pěší turistika
  • Cykloturistika
  • Lyže
  • Lyžařská oblast Jeřáb
  • Lyžařská oblast Buková hora a Suchý vrch
  • Webkamery
  • Rozhledna na Křížové hoře
  • Užitečné odkazy
  • Linka bezpečí
  • Mapa stránek
  • Obce mikroregionu
    Jsme členy

    1. Před úsvitem

    Dávná historie bývá zahalena tmou zapomnění. Čím vzdálenější historie, tím se zdá tma větší. Občas se podaří zahlédnout světélko s jehož pomocí lze alespoň nahlédnout do tajemství, jež se tam kdesi hluboko skrývá. Pokud člověk zhlédne jen část, mívá tendenci si zbytek domyslet. Samozřejmě, záleží na fantazii. Někdy ovšem její výplody ztrácí soudnost a následně je velmi těžké se dopátrat toho, co se opravdu zjevilo. Bohužel, Červená Voda není výjimkou.

    První zmínky o Červené Vodě pocházejí z různých zdrojů a také se tak nich liší. Podle kroniky kaplana Halbgebauera byla Červená Voda založena někdy do roku 1420 lidmi, kteří prchali před husity do lesů. Až potud by informace nemusela být nepravdivá. Za dob husitských válek totiž moravská šlechta uznávala vládu krále Zikmunda, tedy protivníka husitů. Je tudíž teoreticky možné, že lidé, kteří nechtěli vyznávat „pod obojí“ a nechtěli ani spolupracovat s husity, prchali přes území dnešní Červené Vody na Moravu. Podle zápisu v kronice husité zde však uprchlíky dostihli a krev z následné půtky zbarvila vodu v potoce do červena. Jak se lze z kroniky vyčíst, k boji došlo někde na svahu nebo vrcholu dnešní Křížové hory. Zkusme se zamyslet, kolik by asi muselo být pobito lidí, aby jejich krev nestačila vsáknout do země, stekla až do údolí a tam obarvila vodu v potoce. O věrohodnosti pověsti nechť si tedy každý udělá úsudek sám. Pravdou je, že ve velkém množství kronik si autoři vymýšleli nebo upravovali události tak, aby byly čtivější a zajímavější. Rozhodně nelze říci, že by tehdejší kronikáři byli zcela nestranní a málokterý dokázal posuzovat věci s nadhledem.

    Další pověst poukazuje na existenci lomu v němž se těžil štěrk k štěrkování cest. Cesty zpevněné tímto štěrkem prý byly v době deště zbarveny červeně. Těžko odhadnout, kdy a kde vznikla tato pověst , ale pravdou je, že zdejší hnědel rozhodně není svou tvrdostí vhodný ke zpevňování cest a jinou tvrdou červenou horninu bychom zde těžko hledali. Ovšem, není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Již od dávných dob existovala na území Čech a Moravy síť stezek, která se neustále vyvíjela. Císař římský a král český, Karel IV., vybudoval síť cest do podoby velmi blízké dnešní. Podle historických pramenů vedla z Prahy přes Hradec Králové a Náchod do KŠ‚odska tzv. Polská cesta. Z Brna, směrem na Pardubice , vedla zase stezka do Prahy, tzv. Česká cesta. Obě tyto cesty byly velmi významné, byly to jedny z největších dopravních tepen na území středověkého českého státu. Mezi KŠ‚odskem a Boskovicemi, ležícími na České stezce vedl spoj (navíc se na tento spoj napojovala tzv. Olomoucká stezka.). Je tedy možné, že by tento spoj vedl údolím naší dnešní obce? Je dokázáno, že v roce 1278 existovalo komunikační spojení Šilperku (Štítů) s kladským Mezilesím. Z roku 1357 máme doklad o celnici v Mladkově. Tudy zřejmě stezka procházela. Nabízejí se dvě trasy. Jedna po západní straně Bukovohorské hornatiny přes Jablonné směrem k Mladkovu a pohraničnímu hvozdu a druhá by mohla vést údolím Březné, přes dnešní Červenou Vodu přes území dnešního Lichkova směrem k Mladkovskému sedlu. Nelze tedy vyloučit, že místem naší obce putovali kupci již hodně dávno. Jakékoli doklady ovšem chybí.

    Síť zemských dálkových stezekLegenda k mapě:
    - na mapě jsou vyznačeny pouze tzv. dálkové (hlavní) trasy a spoj o němž je zmínka v textu. Síť cest byla, samozřejmě, daleko hustší
    - pojmenování cest:

    • Norimberská
    • Š˜ezenská
    • Erfurtská
    • Srbská
    • Š½itavská
    • Polská
    • Česká
    • Pasovská
    • Linecká
    • Vitoražská
    • Haberská
    • Libická
    • Jantarová – jižní trasa
    • Jantarová – severní trasa
    • Olomoucká
    • Uherská
    • Jantarová – Břeclavská trasa

    Co tedy můžeme dokázat? Co lze se zárukou odvodit? Ve druhé polovině 13. století začala velká kolonizace (osidlování) pohraničí. Kolonizátoři (území tehdy patřilo rodu Šternberků) pronikli do zdejší krajiny od jihovýchodu – z Moravy a postupně se usazovali podél vodních toků. Tak tomu zřejmě bylo i zde. Výše uvedený rok 1278 souvisí s první zmínkou o městě Šilperku a vesnicích Heroltice a Březná. Dalším osídlováním pak vznikla osada Malé nebo Horní Heroltice na místě dnešní Červené Vody. Kdy ale byl postaven první domek, chatrč nebo hospodářská usedlost, kdy začali lidé mýtit lesní porost a upravovat okolí tak, aby jim skýtalo lepší podmínky k životu v drsném kraji a mohli využívat alespoň část z toho, co zdejší krajina nabízela, to (prozatím) nevíme.

    Abychom byli úplně přesní, kolonizace se zároveň šířila z druhé strany, z Čech – směrem od Mladkova přes Lichkov na Králíky. Z této strany byly založeny obce Horní a Dolní Orlice. K tomu ale došlo až v 17. století a o tomto počinu máme již daleko více informací. Podrobnější historií obou Orlic se budeme zabývat jindy, protože historicky tyto obce nepatří na Moravu, ale byly součástí králického panství.

    Pokud bychom chtěli vědět něco více o té nejstarší historii (ale nejen o ní), bylo by potřeba provést důkladný historicko-archeologický průzkum, což je ovšem finančně velmi nákladná akce. Doufejme, že k tomu přece jen někdy dojde.

    S rokem 1480 se konečně objevuje jasnější světlo, pozvolna se zjevují jasnější obrysy, leccos zajímavého se začíná vykreslovat. Přichází úsvit…

    Ing. Václav Jetmar

    SOCV - služby obce Červená Voda
    Kalendář akcí

    Varhanní koncert

    neděle 7. prosinec 2014

    Více
    Katalog firem
    Soukromá inzerce
    Z fotogalerie
    Záchranný kruh