Oficiální stránky hudební skupiny Kapky Červená Voda
Na druhé straně země...
11.4.2015

Blíží se vydání desky "Mohyly". Pomalými tvůrčími krůčky se blížíme ke kýženému výsledku a termín stihneme. Už mám totiž tendenci opět bilancovat.. jak se to blíží k uzavření. Na cédéčku bude deset písní, z toho 3 vznikly v době, kdy jsme jako kapela měli roční přestávku. Jedna z nich je také píseň "Na druhé straně země". A při procházení fotek z cest, kterými jsem vyplnil zmiňovanou kapelní pauzu, jsem narazil na fotku (vedle), kdy stojím na jedné konkrétní pláži na Novém Zélandu. Právě v těchto jižních místech, na této pláži, jsem si brnkal na kytáru a vznikla tato píseň. (ač podobné "ich" vstupy nemám rád, tento jsem si neodpustil, díky)


Křtěcí šňůra aneb...
17.ledna 15

11. dubna v sále SDH poprvé pokřtíme nové CD "Mohyly". -Poprvé- píšu záměrně. Už dvakrát jsme na přelomu jara a léta putovali po zajímavých místech a koncertovali. Letos jsme se rozhodli tuto "koncertní špacírku" zopakovat a spojit s ní křtění našeho cd. Kromě koncertu v SDH odehrajeme dalších 5 menších koncertů. Všechna místa, kde budeme hrát jsou nám blízká a vesměs je známe, nicméně nikde jsme na nich nehráli. Zatím je to vše v emailovém koloběhu, jak bude dojednán poslední termín, určitě plakát vyvěsíme i na webky.


Mikulášská sešlost

Ráno jsme se vyspali a zotavili se po Mikulášském večeru, odlíčili poslední zbytky sazí a stříbrného prachu a pomali začali chystat večerní koncert. Ten jsme pojali hodně netradičně. Poprvé jsme sáhli po těch nejstarších písních, které jsme hráli a celý koncert jsme z nich sestavili. Práce na písních, které jsme hráli například před 12 lety nás bavila a určitě bychom chtěli v občasném obnovování pokračovat i dál.

fotky koncert sdh + za oponou, MŠ



mixujeme

20.11.2014
Žena mixuje jakési těsto, ještě že mám dobře odstíněná sluchátka a tak mohu nezávisle na hluku z kuchyně mixovat naše nové cd, které už tak dlouho připravujeme. Pravdou je, že to trvá dlouho, ale na druhou stranu máme alepoň čas nad notami přemýšlet, důmat, kavárnicky filozofovat... a to je, jak se ukazuje více přínosné, než se na to vrhnout najednou. Teď to například vypadá tak, že jsme po roční práci na jedné z písní usoudili, že bude lepší, když by byla posazená o dva tóny níže, takže jsme ji začali nahrávat celou od znovu.

tancuj vykrůcaj...

17.11.2014
Uvádíme zprávu, která se nás týká nepřímo, přesto je pro nás důležitá. Tančírna, na které jsme v posledních letech dvakrát hráli a které mnozí návštěvníci připisovali brzký zánik se opravuje. Fotka je důkazem, že to nejsou plané řeči, že se děje "sofistikovaná" oprava a že se tedy máme na co těšit. Třeba si v opravené tančírně zahrajeme i potřetí.

Mikulášská sešlost

Přijďte si nás poslechnout 6.12.2014 do kinosálu Za oponou v Červené Vodě. Akustický koncert se uskuteční v 19 hodin, vstupné je doprovolné. Dobrovolně přineste něco drobného na zakousnutí nebo na zapití. Uslyšíte staré pecky! Těší se Kapky
Podzimní koncert

Říjnový koncert se uskuteční v tradičním termínu v sále SDH v Červené Vodě. (z kruhového objezdu 200 m směr Boříkovice). Předprodej na Obecním úřadě ČV za 50 Kč. Po hudební produkci zajímavé promítání a pohoštění. Těšíme se na Vás!



Tančírna podruhé

Před 14 dny jsme hráli v Heřmanicích u Králík v malebném a docela teplém kostelíku. Ten den ráno v Heřmanicích proletoval sníh a rtuť teploměru se během dne mnoho nevyhoupla. Přesto to byl pohodový, i když velmi komorní koncert. Možná také proto, že bylo v kostele tepleji, než venku, což bývá málokdy. Děkujeme Jirkovi Švandovi s rodinou za pomoc při realizaci koncertu.
Na Tančírně byla situace obdobná, po 14 dnech hezkého počasí se na víkend snesly bouřky a vydatný déšť a tak jsme v sobotu ráno stáli před rozhodnutím, jestli náš "polovenkovní" koncert na Tančírně nezrušit. Nestalo se tak, koncert jsme odehráli a ačkoli byl chlad a deštivo, přišlo se podívat cca 40 posluchačů, z toho půlka červenovodského domácího publika. Děkujeme Obci Bernartice, Občanskému stružení Ester a Stružkovým za pomoc při realizaci koncertu.



Nahrávání...

Vzpomenu-li si na nahrávání CD "Tóny v kapkách" v roce 2009, vybaví se mi hlavně hodiny proseděné při nahrávání, mixáži a konečném poslechu, desítky odhalování různých chyb a předělávek. CD bylo hotové za 3 měsíce. Situace dnes je jiná, CD nahráváme už půl roku, všechno se více "vleče". Nemáme stanovený termín vydání a to je velmi příjemná věc. Mám pocit, že oproti předchozím velkým skokům jsou dnešní malé krůčky velkým posunem a doufám, že to na výsledné nahrávce bude znát.

foto:
1. doma: na nahrávání mít hlavně klid na soustředění
2. pro nás nové mikrofony sE1a nám zapůjčil náš zvukař Jára M. (www.mikesound.com). Jsme s nimi moc spokojeni, zvuk kytary a dalšího to velmi posunulo.



Plánování 2014

S prvními dny nového roku přichází nejen plány na rok následující, ale také bilancování roku minulého. Tím druhým asi začnu. Bylo to pro nás velmi zajímavé období, museli jsme se naučit sladit život kapely s pracovmě-rodinným životem nás všech. Byla to změna velká, ale proběhla vcelku spořádaně a koneckonců zkoušíme intenzivněji než dříve. Ne vždy se však vše podaří výborně a Kapky velmi intenzivně vnímají nezdar našeho tradičního podzimního koncertu, který nám nějak, ... proplul mezi prsty, jednoduše jsme s ním nebyli moc spokojeni. To je jedno z velkých předsevzetí do nového roku. Největším plánem na rok 2014 je dokončení nahrávky, nového CD, protože od toho předchozího se už nashromáždilo hodně zatím nenahraných písní, které je třeba "uzemnit". Uvidíme, zda se podaří vydání stihnout do některého z jarních koncertů. A to se dostáváme k dalšímu z plánů, na který se moc těšíme. Tím je jarní koncertní špacírka, druhá v pořadí. Hraní na neobvyklých místech pro pár neobvyklých uší nás baví a věříme, že to bude bavit i naše posluchače. Zhruba tak si představujeme rok 2014, pro Kapky patnáctý v pořadí.

foto: Kapky v sedmičlenné sestavě v roce 2002. Titulní fotka našemu prvnímu CD. Podle všeho nikdo tenkrát nechytnul klíště, jenom jsme byli trochu žlutí od pylu z pampelišek. Fotka je také zajímavá tím, že je to možná jedna z posledních, kdy nás někdo fotil na klasický kinofilm, takže bylo třeba pak fotky skenovat.


V Neratově

Poprvé jsme v Neratově hráli 14. 5. 2011. Byl to pro nás velkolepý zážitek, jedno z nejhezčích hraní a moc jsme doufali, že budeme na tomto místě hrát znovu. Uplynulo dva a půl roku. Za tu dobu se sestava kapely zúžila o jednoho člena a my jsme se 22. září do Neratova opět vrátili.
Od prvních kroků tady v Neratově bylo jasné, že vše bude dobré. Příjemná zkouška,rychlé nazvučení (díky nám již dobře známým zvukařům Járovi a Petrovi www.mikesound.com) a úžasné prostředí chrámu se skleněnou střechou.
Děkujeme dobrým lidem z Neratova, zvukařům, tátovi MŠ za focení a všem příchozím návštěvníkům, pro které se moc příjemně hrálo. Koncert na tomto místě byl pro nás opět nezaměnitelným zážitkem.
Vstupné dobrovolné bylo věnováno do kasičky na další stavební práce na kostelu.
fotky: Miroslav Švestka



Neratov a SDH

Neratovští nás poprosili o změnu termínu koncertu v kostele se skleněnou střechou. Posunuli jsme jej tedy o jeden den. Bude se konat v neděli 22. září v 16:00. Naštěstí náš zvukař měl také čas a obešlo se to bez komplikací. Termín říjnového koncertu 26. 10. v SDH v Červené Vodě platí!

foto: střecha


Pauza pouze zdánlivá

Sedmý ročník festivalu máme za sebou a už jsme se sešli na první organizačce k ročníku osmému. Plánování festivalu je jedna ze dvou hlavních činností kapely v tomto prázdninovém období. Tou druhou je příprava nové desky. Pomalými krůčky se opět dostáváme do pečlivé práce nahrávání, mixování a dolaďování, hledání nových dvojhlasů, nových zvuků a tónů. Je to běh na delší dobu, zvláště, když mezi tím kojíme, tlačíme kočáry, venčíme psy, povalujeme se u vody a ještě se snažíme pracovat.
Jako první jsme začali s písní Vinice, která je zároveň nejstarším kouskem, kterým jsme odstartovali zkoušení po předchozím cd "Tóny v kapkách". Od té doby vzniklo 12 písní a v tuhle chvíli si netroufám odhadnout, jestli je nahrajeme všechny a jestli všechny na nové cd umístíme. To stejné platí pro termín vydání. Krásným datem by byl říjnový koncert Kapek v SDH, ale... uvidí se.

foto: koncert v SDH 2011


Putování za písničkou

Už 22. června se uskuteční sedmý ročník rozhlednového festivalu. Přijďte se podívat!!! Více na internetových stránkách akce

foto: festivalová vlajka




13. dubna za oponou

Podívejte se na pár fotek ze sobotního koncertu. Několik slov dodáme později.



Jarní koncert?

Ano, měli jsme to tak v plánu, že se s Vámi potkáme na prvním jarním koncertu. Kalendářně ano, nicméně jestli bude za týden opravdu hezké jarní počasí, to lze v tento meteorologicky aprílový čas jen těžko odhadovat. Věříme, že ať už bude jakkoli, bude v kině "za oponou" příjemná pohodová atmosféra, jaká v těch místech bývá pokaždé a koncert si s Vámi užijeme. Pomalu se také blíží festival a s tím je třeba pomalu uvést na pravou míru jednu drobnou lež, které jsme se v propagačních materiálech záměrně dopustili. Kapky letos (podruhé za sebou) hrát na rozhledně nebudou. Tentokráte z důvodu očekávaného porodu jednoho malého "Kapátka". Tak Hance s Pavlem přejme vše příjemné, a pojďme hledat náhradu na festival! Tedy další kapelu a také moderátorku, kterou loni také zastala Hanka a laťku nasadila hodně vysoko. A co Kapky plánují dále v poporodním období. Festivalovou sezónu vynecháme, chystáme se vystoupit až v létě na Šanově a pak v září v Neratově. A protože bude "mezičasových" prostojů asi hodně, možná se pomalu pokusíme začít nahrávat a připravovat další CD, neb písní nám přibývá a pomalu je na čase je nějak zakotvit.
foto: koncert v Brně řečkovicích


Ve sv. Vavřinci

Předchozí fotografie (o článek níže) je částečně nepravdivá. Skutečně se jedná o kostel v Čenkovicích, k mému překvapení to však není kostel sv. Vavřince, kde jsme v pátek hráli, ale jin kostelík, který je u samého začátku místní sjezdovky. Tenhle kostelík si v současné chvíli můžete koupit za pár milionů a udělat v něm třeba prodejnu grogu a párků v rohlíku nebo v něm vybudovat dva tři lyžařské apartmány.
Kostel sv. Vavřince leží v centru obce Čenkovice hned na křižovatce a jeho osud je, zdá se, daleko příjemnější. Moc rádi jsme si zahráli v pěkném prostředí osobitého chrámu, kde byla ze začátku velká zima, ale nakonec jsme se hraním dobře zahřáli. A velmi milé vnímavé obecensto, které sice kostelík zcela nezaplnilo, i tak jsme však měli radost z velkého počtu návštěvníků místních i přespolních. Potěšil nás také dobrý Robinův zvuk a dobrá večeře, na kterou jsme pak byli pozváni. Do kasičky u vstupu se prý vybralo docela dost peněz, které budou v budoucnu využity na opravy kostela. Děkujeme Martině za pozvání, všem hostům za účast a věříme, že se na toto místo budeme moci v budoucnu podívat znovu. Krásný nový rok!
foto: kostel sv. Vavřince, ten pravý


Čenkovice

28. prosince budeme v 18:00 hrát v kostele sv. Vavřince v Čenkovicích. Těšíme se na toto místo, kde jsme ještě nehráli. Všechny zveme! Koncert bude zvučený, vstupné dobrovolné.
foto: kostel sv. Vavřince v Čenkovicích


Výstupy z koncertu

Děkujeme všem, kteří si nás přišli 1. prosince poslechnout do SDH. Ačkoli to ještě deset minut před sedmou nevypadalo, sál se nakonec zaplnil, což potvrzuje dobrý červenovodský zvyk maximálně šetrně využívat svůj čas a "neprosedět" ani minutu (na druhou stranu šetrnost ekonomická pokulhává, podstatná část návštěvníků si totiž koupila lístek až na místě, tržně značně znevýhodněný).
Byl to koncert po více než jednoleté pauze a navíc bez Jirky, který si s námi zahrál pouze závěrečnou píseň. Měli jsme z toho hraní velký respekt a jsme rádi, že jsme nezvyklou trému dobře ustáli. Snad taky díky bezpečně dobrému zvukařskému zázemí (Jára a Petr, www.mikesound.com).
Jak jsem už řekl na koncertu, Kapky jsou ve fázi hledání nových směrů, nástrojů, rytmů… a tohle objevování nás hodně baví, oproti předchozím dvěma letům více zkoušíme. V sobotu už byly k poslechu tři produkty tohoto počínání: píseň "Plachetnice", "Mohyly" a "Na druhé straně země". Dalších nápadů je dost, stejně jako záměrů, jak obohatit náš zvuk, protože ….. jsme se ani nestačili rozkoukat a hle, rukou už je jen osm, zbývají tedy ještě nohy a … co nestihne hlava, už napraví jenom iphone. Původní kapky o 13 lidech byla smečka, co nešla utlumit, nynější čtveřice je kvartet, ve kterém bude třeba využít každý volný prst k vypuzenému tónu.
V roce 2005 odešla z kapek Cecilka. Od té doby jsme 7 let působili v pětičlenné sestavě. Mnohdy jsme spolu trávili času méně, mnohdy zase příliš. Mnozí jsme se vídali na zkouškách, na koncertech, někteří i doma, někteří spolu žili při studiích. Někdy jsme ze sebe byli hodně unavení, jindy jsme spolu zažívali krásné okamžiky hlavně při podařených koncertech nebo na táborech, vandrech, u táboráku. Je to etapa kapely, na kterou budeme hrozně rádi vzpomínat a třeba si ji občas připomeneme na nějakém koncertu, kdy se k některé z našich písní přidá mandolína. Jirko, DÍKY !
Kapky, kolegyně a kolego! Školy máme za sebou, pracujeme, rodíme a ….. stále hrajeme!
foto: koncert 1.12.2012, M.Švestka


Koncert

První den Vánočního měsíce se uskuteční náš první koncert po jednoroční pauze. Zveme Vás do sálu SDH, začínáme v 19 hodin. Vstupné neuvěřitelně stejné jako posledních 10 let: 50 Kč v předprodeji, 80 Kč na místě. Dobré pohoštění zajištěno. Řidiči, parkujte, prosím, na parku u nemocnice, nikoli na heliportu před zbrojnicí nebo před vraty rychlé záchranné služby. Děkujeme.
foto: koncert kino, 2011


Už ho má!

O víkendu byla svatba Hanky a Pavla, Klára Macháčková bude teď v kapele možná trochu nervózní. Po levé ruce bude mít při hraní mne, Davida Švestku, na druhé straně Hanku Švestkovou a hned vedle ní Pavla Švestku. Jirka už naše řady opustil, takže jsou Švestkovi v kapele v absolutní převaze (i když i s Klárou v jistém rodinném vztahu jsme… vzdáleném).
Připravujeme se na prosincový koncert a jde nám to docela dobře. Otázkou je, jak proběhne následující nedělní zkouška, protože mám ve fáči pravý fa… prostředníček a marně se snažím najít alternativy k akordům tak, abych ho při hraní nepotřeboval. Až já toho jezevčíka potkám sám v lese!
foto: oslava, cca 6 let zpět


Mazat do školy!

Nad ránem už bývá dosti chladno, což je znamením pro děti a jejich učitele, že prázdniny končí a budou muset jít zase do školy. Ačkoli tohoto si vědomi, naše dvě kapelní magistry se chovali na poslední zkoušce zcela vyrovnaně. Začali jsme zkoušet novou píseň "Mohyly" a tak se počet nových písní, které ještě nejsou na žádném nosiči vyhoupl na 8. Zkoušení nám jde, rytmus jsme po přestávce chytnuli celkem rychle a zkoušky nám mimo jiné začaly i chutnat. Totiž, nově zavedeným pravidlem je, že vždy jeden z Kapek musí na zkoušku přinést nějaký gurmánský výtvor, dezert, nebo…. cokoli, čím pohostí ostatní. Televize je teď plná těchto kuchařských show, nemohli jsme zůstat pozadu. Dvě pochutiny už máme za sebou, všichni jsou živí, zdraví, ale teď jsou na řadě holky, tak nechvalme dne před večerem.
foto: cesta na Větrník 2001, Klára, Runy, Ťou


Dovolená končí...

Devět měsíců Kapáckých prázdnin uteklo hodně rychle. Začátkem července jsme se sešli na první zkoušce, kde jsme i zkusili něco zahrát. K našemu milému překvapení nebylo třeba dlouhého oprašování a celkem nám to hrálo pěkně (má to ale mouchy, doladíme). Zásadní věcí pro naše příznivce je to, že jsme se dohodli na datu prvního koncertu, který bude 1. prosince v SDH a na datu festivalu Putování za písničkou, který se uskuteční 22. června 2013. Ještě řešíme další organizační záležitosti a termíny dalších koncertů, nicméně i skrze všechno nedořešené můžeme říci, že jsme zpět s chutí do muziky. Těšíme se na setkání s Vámi!
foto: focení k plakátu, 2004


Následuje přestávka

Sezóna je u konce. Když se kouknu z okna, je tam barevný podzimní den, slunce je nízko a nad Suchákem je pozdně zářijové nebe. I tyhle večery byly hnací silou tvorby hudební skupiny Kapky, která si teď po koncertu 30. září dává po 11ti letech fungování zaslouženou přestávku. Mnozí budeme hledat nové vize nejen pro naší tvorbu, ale i pro sebe. Tak na nás myslete,... ať se dobře rozhodneme.
Děkujeme Vám za vaši návštěvu na koncertu 30. září, který navštívilo 120 lidí a vypilo se 80l burčáku. Za rok!

(fotky na picasu)
koncert 30. září 2011
změna - začátek o hodinu později ve 20:00

30. září (PÁTEK) v 20:00 proběhne v sále SDH v Červené Vodě (za nemocnicí) koncert skupiny. Bude to poslední koncert před zimním spánkem našich hudebních nástrojů. Zaslouží si několikaměsíční odpočinek. Zveme Vás a těšíme se na Vás! Přeprodej 50 Kč (podatelna OÚ, drogerie TETA), na místě 80 Kč (do 15 let a držitelé ZTP mají vstup zdarma). Zvučí Jára a Petr (www.mikesound.com)
Střelické strunobraní 9.

A tak jsme se asi poprvé v historii kapely vydali ve čtyřčlenné sestavě někam hrát. Bylo to právě do Střelic u Brna na Střelické strunobraní, krásný to festiválek, který letos oslavil devět let své existence. Pojali jsme ho nejen jako účinkující, ale I návštěvně a tak jsme do Střelic přijeli už v pátek večer. Klára měla pohodu o to větší, že ten den odstátnicovala a stala se z ní magistra. Ačkoli jsme z počátku byli z atmosféry festival – v hledišti – trochu rozpačití (neboť zdálo se být mezi lidmi rušnopivně), v sobotu se nám hrálo moc příjemně, posluchači byli milí a pozorní. A koneckonců tam čepovali I dobré pivo a dobré víno, a moc pěkné stánky všelijaké, hadříky, cinkrlátka a všechno to kolem, co mají holky rády, když pánové nasávají opodál. A festivalové zázemí pro kapely bylo vskutku luxusní. V pátek guláš, v sobotu pečená kuřata a kdo ví, co ještě všechno k tomu. Děkujeme Střeličákům za pozvání a zase se někdy těšíme! (fotky na picasu) , a také na festivalových stránkách
Tančírna

Melancholie Tančírny hostila sobotní koncert Kapek. Díky dvěma sestřičkám se oprýskané prostory proměnily v květinami naplněnou síň, kam slunce skrze zašlá skla posílalo paprsky do tváří všech příchozích. Nejen javornických obyvatel se sešlo zhruba padesát. Kapkám nebylo dnes mnoho do zpěvu, neboť osud nepřivlál příliš mnoho štěstí do těchto dní (však věřme, že smysl i nepochopitelných věcí opravdu existuje). Koncert byl však pro nás krásným setkáním s lidmi, kteří nás vroucně a mile přijali a jako bychom tušili, že dveře Tančírny pro nás zůstaly otevřené, snad možná ještě více, než byly před tím. Děkujeme. (fotky na picasu)
Neratov a Tančírna (Tančírna posunuta z 16 na 17 h !!!)

Máme za sebou hraní v Neratově. Do Orlického záhoří se na nás přijelo podívat přes padesát návštěvníků, což nás moc potěšilo. Zdi mystického chrámu poskytly nádherný prostor plný klidu a rezonance, prostor, kde naše struny byly měkčí, hlas se nesl lehčeji, a vůbec,.. všechno bylo jakési spojené. Děkujeme všem, kteří přišli, všem, co nám s koncertem pomohli a Neratovu za možnost si na tomto místě zahrát. Fotky jsou na Picassu.
Koncert na Tančírně bude začínat v 17:00. Promiňte nám, prosím, tuto náhlou změnu, však věřte, že v historii kapely tak činíme poprvé a máme své důvody. Moc se do Rychlebských hor těšíme a věříme, že dojdete kouknout!
(fotky na picasu)
Koncert “Za oponou”

Druhý concert z koncertní špacírkové šňůry je za námi. Odehráli jsme koncert “za oponou”, který jsme nakonec uspořádali před oponou. A byl to věru moc příjemný špás. Nehodně posluchačů vytvářelo vskutku neúměrně silné energetické pole, z něhož radost a důvtip sršel proudem, jako když z jara tají ledy na Orlici. Hodně návštěvníků nám za odměnu krom vstupného dobrovolného doneslo ještě nějakou tu pečínku, zákusek či řez, a to byla bašta, až jsme se za uchem oblizovali, a vězte, že v kině někteří spát šli až po třetí hodině, kolik bylo dobrého jídla a pití, to už měsíc byl hodně vysoko.
A na závěr děkovačka, hurá! Díky, Lobo, za plakáty, každý nám je chválí, díky Hani, za pomoc na místě, děkujeme obci za zapůjčení kinosálu a děkujeme hlavně všem návštěvníkům za moc příjemnou atmosféru, která ne vždy se zjevuje!
Menu: foto/video


Jarní špacírka začala

Prvního dubna jsme odstartovali krátkou koncertní šnůru. Dvojkoncertem s kapelou Epydemye jsme se po čase oddechu ocitli v Jablonném nad Orlicí, kam nás pozval Libor Donald Kačírek, usměvavý jabloňský medvídek, jehož kulturně-pořadatelská vytrvalost je snad větší nežli on sám. Koncert moc hezky nazvučila sama kapela Epydemye se svým aparátem, příjemné to bylo překvapení pro všechny (jak pro všechny Kapky, tak pro všech 18 hostů dospělých a dva hosty dětské kudrnaté).
Děkujeme všem za setkání, za pozvání Donaldovi, za možnost zahrát si s Epydemyí, za všechny usměvavé tváře, za potlesk a za vaši další návštěvu. Více ve fotogalerii na picassa.

2011

Jsou za námi dva poměrně intenzivní roky. Během nich jsme nahráli dvě cd, získali několik vysokoškolských diplomů a několikrát jsme vyměnili struny. V nadcházejícím roce nemáme v plánu nic nahrávat. Úsilí neplánujeme vložit do ponoru nahrávacího studia, ale vyplavíme se na koncertní šňůru, kterou v téhle chvíli stále připravujeme. Těšíme se na jaro, avšak po ránu je stále ještě mrazivo. Lední medvěd jde při podobných zimách spát, aby se mu zdál dlouhý hybernační sen a na jaro byl dobře připraven. Jedenáctý rok života prozpíváme na místech, kde jsme ještě nikdy nehráli, a pak si na chvíli dovolíme zdřímnout i my.

Voda, Neratov, rozhledna a ….

Pěkně se nám plánuje koncertní šňůra, když natrefujeme na samé dobré lidi, kteří podávají pomocnou ruku, nic není problem, žádné zbytečné podrobné otázky,… prostě … prozatím samé příjemné zprávy, o důvod víc se těšit. Snad to tak bude i při domlouvání dalších míst.
Prozatím tedy:
16. dubna - "Za oponou" Červená Voda, kinosál SPUK
14. května - Neratov
21. května - Tančírna Račí údolí
11. června - Střelické strunobraní, festival
25. června - Rozhledna Křížová hora


Podzim, tichý čas

Kapela má pohodu. Listopadové období bývá každý rok poměrně klidný čas, při kterém obvykle pracujeme na nových písních. Ani letos tomu jinak není. Krom toho připravujeme koncertní šňůru na příští rok, kterou Vám budeme postupně odhalovat (mimojiné také podle toho, jak se nám přípravy budou dařit). Nezapomínejte, že máme také Facebook, kde se můžete přihlásit na naše akce. (poznámka: dlouho nefunkční podstránka "o nás" je znovu v provozu)

Na většinu "šňůrových" koncertů bude vstupné dobrovolné,
proto uvítáme sponzorskou podporu. Děkujeme.


Koncertní špacírka JARO 2011


V této době připravujeme koncertní turné, které se uskuteční od března do června 2011. Místa, na kterých se chystáme hrát, mnohé z Vás (i nás samotné) možná překvapí. Doufejme, že přípravy klapnou.



Nový list


Po pětileté nahrávací odmlce jsme dokončili podstatný cíl. Zvěčnit na cd naše písně. První polovinu jsme splnili před rokem, druhou jsme učinili letos, když jsme dokončili album “Křižovatky” s vesnickými písněmi. Vždy, když se uzavře nějaká taková podstatná věc, zdá se, že je před name další nepopsaný list, možná další celá prázdná knížka, která netrpělivě čeká na příběhy. Však touto podbízivou touhou, vášní, která nabádá ihned vzít do ruky pero je třeba stranit se, abychom dobře a s rozmyslem usedli k psacímu stolu. S každým novým ránem, zdá se, že čekáme více… D.
  Kapky na vodě

Na chvíli jsme opustili mikrofony a pop filtry vyrobené z maminčiných silonek a vypravili se do jihočech sjíždět. Sjíždět Vltavu. Řeka to spanilá, jako náš národní jazyk, jen místy do ní tečou břečky z různých fabrik, jako když osekávají češtinu dva lidi na icq. Taková papírna ve Větřní, to je krásný příklad. Ještě, že to Bedřich neviděl, jinak by napsal... možná Moravu. Vltava byla pěkně naplněná, teklo prý 60 Kubíku za sekundu. Já jsem teda neviděl ani jednoho, ale stejně jsme si raději vyměnili vydry za rafty, asi aby mu to nerozbilo hlavu. Super bylo, že lidí nebylo moc. Asi se zalekli těch děsných předpovědí a povodňových zpráv. Chytli jsme ovšem krásné počasí, moje loupající se záda jsou toho krásným důkazem. Pak jsme se taky zastavili v tom vodáckém McDonaldu ve Zlaté koruně. Na jednom břehu klášter, na protějším vodácký kemp, který opravdu připomínal McDonald někde na dálnici. Šílený to kontrast. Na druhé straně jsme zastavili na několika krásných místech, kam bychom se rádi ještě podívali. Relax byl příjemný, teď zpět do práce, ať to všechno dobře dopadne. PS: cvakla se jen Klára



Pokřtěno

16. října jsme pokřtili další naše CD. Je to album takové “polooficiální”, určené spíše pro místní červenovodské posluchače. V těch písních se mnozí obyvatelé naší rodné vsi najdou.
To, že jsme tuhle desku vydali neznamená, že se od tohoto žánru chceme vzdálit. Na obzoru jsou další tématické písně, jelikož inspirace je stale dost, lidská blbost a naivita je stale přítomna (můza děkuje bohu) a tak je stale o čem psát.
Děkujeme takřka 140 návštěvníkům, kteří navštívili náš koncert. Je to rekord, na který jsme moc pyšní, stejně jako na množství vypitého burčáku – 80 litrů.
Doufáme, že Vám naše cédo bude dělat radost !
Důležitá poznámka: pokud by se někomu stalo, že se mu do rukou dostalo nefunkční CD, nechť se ihned obrátí na někoho z Kapek a vadný disk bude ihned vyměněn za funkční. Jsme si vědomi, že při vypalování disků mohlo dojít k omylům, za což se moc omlouváme.


16. 10. 2010
Před vchodem do našeho domu opět psí víno rezne jako sovětský kulomet v příkopu za Křížovou horou a to je znamení, že se přiblížil náš čas, doba pro Kapácký koncert. V tomto roce jsme byli velmi plodní, po dvanácti měsících zahrajeme čtyri nové písne (to se nám snad ještě nepodařilo). Po zkušenostech z loňska jsme nákup burčáku zvýšili ze 40ti na 80 litru, což snad už uspokojí potřeby všech vinokvasých dychtivců. Nezapomínejte, že počet lístků je jako vždy omezen, že předprodej oproti prodeji na místě je zvýhodněn (50/80 Kc - drogerie TETA CV) a že se po hudební produkci bude promítat video z letošního táborového běhu na Domašove "Šmoulové 2010". Tož hurá, nasedejme na "Jákobovy koně", proběhněme "Vinicemi" a "Železnými mosty" a poznejme "Komíny", na kterých andelé sedí a čekají na nás.

Mohelnický dostavník 2010
Kone zmoklí jako slepice letos dotáhli dostavník loužemi a blátem. Ta nasáklá zem ulpívala na podrážkách a tlapkách mnohým úcastníkum, tolik mi to pripomínalo dávný králický rockác (tam se však v tom bláte lidé váleli). Ovšem jak rekl Pavel: "konecne porádný festival", jakoby to bláto už bylo jakýmsi pravidelným doplnkem hudebních scén. Se svým hraním v souteži jsme byli vcelku spokojeni. Zvucení probíhalo, jak se na správnou soutež sluší a patrí, hodne hekticky a príliš rychle (tolik jsme si posteskli po Járovy s Petrem), Mlok nás velmi hezky uvedl (v tomto ohledu díky za to, že jsme nehráli v sobotu (malá vtipná vložka pro znalé)). Mohelnicák je pro nás už leta festivalem, kde se kapely nestydí a nebojí zvolat "ahoj", aniž by se báli, jestli jim nekdo odpoví. Festivalem s indiánkou a šalinákem z Brna v modrém úboru, festivalem se Smolari a s odbíjením hodin, s mnohdy naivne krásným trampským hávem, festivalem, který je jistotou, který má rád, je to tecka za sezonou, tecka za létem, proste neco jako Vánoce, kdy se vždy v nedeli v poledne zastaví cas a z oka odkape práve ukoncený rok.

Franta Vávra už se trese

Minulý rok jsme slíbili tem, kterým se líbí písne spíše “vávrovského” charakteru, že je vydáme na samostatném cd. Na tom se práve v tuto chvíli pracuje. Podstatná cást nahrávky už je hotová, zbývá však ješte pomerne hodne vecí k dodelání. Vše však naplánováno tak, abychom to stihli do 16. ríjna, kdy budeme tohle nové album krtít. Nahráváme opet doma s naším skromným vybavením, ale máme už hodne zkušeností po nahrávání “Tónu v kapkách” takže nám práce jde rychleji. Z písní, které na cd´cku naleznete zmíním “Slamenná vzpomínka, Franta Vávra, Križovatky, Prumyslová kamera” atd.

Už to zase funguje!!!

Každý má obcas nárok na nejaký ten výpadek, na escape, kdy proste nemusí nic delat, potrebuje se uvolnit a tak podobne. Našemu WEBU tento výpadek práve skoncil, a tak si již mužete vychutnávat tmavocervený háv našich internetových stránek, které jsou znovu funkcní, zase se dá pekne klikat a preskakovat z jedné sekce na druhou, což je úžasné. A pritom to jsou všechno jen nuly a jednicky! A když už jsme u toho, na PICASSU (odkaz ve fotografiích) jsou fotky z festivalu "Putování za písnickou" a na stránkách festivalu (ty už mají také po prázdninách) jsou také nové informace.

Pilníkov

Následek úsilí kapek, Kaluže, pozvala nás tato grupa do Pilníkova hráti na Spolecnost bez židlí, festiválek to s príchutí podkrkonošskou (následné vety snad již budou normální, ale co už, po ránu).
Tuto sobotu, 29. kvetna jsme nasedli do našich clenových vozu znacky Škoda. Škoda, že nejsou oba stejné barvy. Máme modrou a cervenou. Ale alespon to bylo takové pekné, tématické, pác tento krásný den zrovna byly volby.
Pilníkov je pekné podhorské mestecko, s pekným námestíckem, kde uprostred stojí kostelík, který je také moc hezký a velký. To museli spotrebovat cihel, to vám teda povím.
Ale tak aby jsme se dostali k tomu podstatnému: k veceri nám Kaluže pripravily rízky. Mohli jsme si dokonce vybrat, zda-li chceme prsní rízek nebo rízek stehenní. Nevím, zda-li to melo nejaký vyšší smysl ci zda to nebyla nejaká skrytá psychoanalýza. Však se mohli zeptat prímo, jsme lidé otevrení (já si dal "dolní").
A ted už snad k vlastními festivalu.
Tocilo se lahodné pivo znacky Svijany, Liberecký pocin tamních labužnických sládku. Následne pak pivo Krakonoš, které se tu tocit proste musí, jinak by hostinský asi dostal od místních pres hubu.
A konecne tedy k programu: KAPKY, Bejlí, Marta a Rasputinband, Kaluže, Escape a Jarret. Všechno príjemné kapely, všichni muzikanti, takže hudba.
Také jsme si zahráli spolecenskou hru podle které je festival nazván - tedy "spolecnost bez židlí". Nebudu to vysvetlovat, nejlépe to popíše fotografie pod textem. Snad jen, že jsme skoncili na úžasném tretím míste, míste posledním, ale bronzovém. A neverili byste, vyhráli jsme krom jiného také lístky na úžasný folkový festival Putování za písnickou a cédécka skupiny Kapky.
Domu dojeli jsme v hodinách nocních ukolébáni asfaltovými vlnami pod morem hvezd a mesíce témer rudého.



Jákobovy (a všechny ostatní) kone

Od ríjna, kdy jsme vydali cd "Tóny v kapkách" je to už pul roku a od té doby máme v repertoáru ctyri nové písne: Vinice, Na komíne, Železný most a Jákobovy kone (první písen lidovka, druhá pokracování známé písne "pec nám spadla", tretí trampská z posázaví, ctvrtá chrámová liturgická skladba).
Do aranží jsme zacali zapojovat i kytarové efekty (zvukar Jára, když to poprvé slyšel povídal: "co je to za randál?"). Veru, možná s tím ješte neumíme solidne zacházet a skutecne to tak muže znít, ale všeho do casu, naucíme se. Koneckoncu i objevování stávajících alternativních prvku, které zacínáme uplatnovat, nám trvalo deset let.
A kone zacínají lozit do písní. Nejdrív vraníci a belouši, pak tažní kone, ted kone Jákobovy. Kdyby nekoho napadla otázka: "proc?", pak je to urcite dobrý nápad, dobré téma k debate, z které by hloubavé povahy zajisté mohly duševne žít nekolik dní. Však budu té škodolibosti, když to pokazím s jednoduchým záverem, že je to jednoduše hezké zvíre, v písni spanilejší nežli kráva nebo prase (tuto zver si necháme na chvíle úpadku, až v pokleslých rozpoloženích zacneme psát politické písne).
Podívejte se na západ, Venuše v techto dnech silne promlouvá a doplnuje noty rozmnožujících se žab a cvrcku, noty teplých kvetnových nocí.

Brno - Reckovice PODRUHÉ

Byl to pekný týden, slunecný a teplý, jaro se zelenalo. Až dnes trošku zatáhlo se nad ceskem, pác Kapky snesly se na Palackého (námestí).
A veru v Pivovarském sále, který díky svým holým stenám a vysokému stropu prezdíván je jeskyne, sešlo se tricet verných posluchacu Kapáckých. Betule s Jancou, chudery, pomotaly Pivovarský sál s vlastním pivovarem a tesne pred koncertem mobilovaly k nám do Reckovic, kde že na Mendláku u pivovaru sál se nachází. Tož musely sednout na šalinu a dojet zpet pres celé mesto k nám do Reckovic, kde mimochodem Janca bydlí. Stihly to akorát na prestávku, tak si aspon mohly dát svarák a poslechnout si druhou polovinu koncertu. No, devce pobývající 1 km od sálu prišlo v pulce koncertu, Ekvádorec Pablo, který k nám vážil cestu až z Jižní Ameriky prijel nacas, ackoliv strastiplnou cestu mel (to když sopka soptila tolik, že nejmín pulka evropských letušek prišla do jiného stavu).
Mimo ostatní jsme zahráli také nové písne "Na komíne" a "Vinice", abych se dostal k jádru veci.
Dekujeme Jance z Bukovice a Ondrovi z Rychnova, že pomohli nám s organizací. Ondra ucinil ze sebe živou smerovku na Palackého námestí, címž funkcne nahradil Katarínu z posledního koncertu. Co už, funkci to splnilo. Díky zvukarum J. a P. za rutinne výborný zvuk (nevím už, jakým zpusobem to mám pokaždé psát, meli by neco obcas taky pomotat, abych si mohl nekdy aspon zanadávat).

Jevište se prohýbalo

Nová nezvyklá scéna cervenovodského kinosálu SPUK byla odhalena. Koncertovalo se na jevišti prímo se všemi diváky. Nosná jevištní konstrukce prodelala po letech težkou zatežkávací zkoušku (skoro bych se vsadil, že tolik lidí na tomto míste ješte nikdy nebylo).
Ackoli zvukové možnosti byly znacne omezené, zdá se, že i bez zvukmistra se hrát dá. Touto první akcí podobného typu jsme odhalili jeden z dalších komorních potenciálu príštích koncertu, tato akce v tomto prostoru urcite nebyla poslední.
Veríme, že se návštevníkum líbily i dve nové písne “Na komíne” a “Vinice”.
Co ríci na záver, jak se pouciti? Príšte svarit 15l namísto 10l a nachystat víc míst k sezení.
Dekujeme za nevšední zážitek, príjemnou jevištní atmosféru, za bábovky a další pochutiny.
Dekujeme Lucce za všestrannou pomoc, zvlášte pak za funkci “zvukare bez mixpultu”.
Dekujeme také návštevníkovi A. K., který ve dražbe pod vedením Ikyho koupil poslední kousek bábovky za 120 Kc, které budou pridány do prasátka na vydání dalšího CD.




20. brezna v Cervené Vode!
! Drobná zmena, zacínáme až v 19.30 !
Jarní koncert jsme tentokrát pojali komorneji, skromneji. Tentokrát za námi neprijede zvukar Jára, proto bude konert nejméne o 90% méne cervený, než bývá zvykem. Budeme hrát akusticky, bude to vlastne první akustický koncert kapely za 10 let existence. Koncert se uskutecní v sále kina SPUK v Cervené Vode v 19.30 hodin. Vstupné je dobrovolné. V kinosále spuk jsme však objevili prozatím skryté potenciály, které budou na našem koncertu odhaleny. Proto se tešte (vedle hudebního prožitku) na zážitek prostorový. /Dotazy mejlem nebo na Facebooku./

Promeny

Jsou písne, které už neradi hrajeme, protože je považujeme za prežité, mnohdy se s nimi aktuálne ani neztotožnujeme. Jsou však naší soucástí, kouskem naší hudební duše. Staré nahrávky nás hrejí a s úsmevem rádi vzpomínáme a porovnáváme "vykopávky" s našimi soucasnými písnemi. Možná máte pri poslechu našich písní podobný pocit i vy. Kapky jsou na tom v tomto ohledu podobne jako žába nebo motýl, který než se stane tím, cím se má stát, musí si projít nekolika stádii vývoje. Ne všechny stádia jsou oku lahodící, ne všechny stádia si clovek chce pohladit. Naše skupina už má pár svých juvenilních stádií za sebou a tuším, že se práve klube další malá larva. Doufám však v to, že takových promen máme pred sebou ješte nekolik, a že konecná podoba - "imago", prijde až za dlouho.



Koncert v Cervené Vode a v Brne!

V Cervené Vode usporádáme menší akustický koncert, tedy bez našeho zvukare Járy. Koncert bude 20. brezna v kinosále SPUK, ovšem tak, jak tento prostor ješte neznáte. Vstupné je dobrovolné a na každého ceká krome zážitku hudebního také zážitek svarený.
Koncert v Brne se uskutecní 26. dubna, zatím ješte neznámo kde. Pokud se na akci chystáte, prosíme, abyste se na ní prihlásili na Facebooku.

Zpívání na Štepána

Naplneni láskou a nespoctem kusu svátecního cukroví jsme se krokem volným, rozverným a zamyšleným vydali do Šanovského kostelíka. Tam chlad nás cekal jako každý rok, ale nemrzlo tam toliko jako v Grulichu, ješte že tak. Ovšem v písni "Tak už bež" jsme se zakuckali vracejícími se vanilkovými rohlícky tak moc, že jsme byli rádi, že lidé nevolají "tak už bežte!". Dekujeme za príjemné hraní a za pul roku na Šanove se tešíme nazhle.



Dárek

Stalo se, že jsme v zime nejstrašnejší na námestí v Grulichu dostali Vánocní dárek. To se nám moc casto nestává (myslím, že se nám to ješte nestalo, ale radeji to netvrdím, žel mám hlavu deravou a mohl jsem na nekoho zapomenout a to bych nerad). Dnes jsme na konci zkoušky dárek v ocekávání rozbalili a hle, kytara keramická s modrým motivem kapkovým. Dekujeme našim prátelum Filipovi a Wiky, dárku si moc Vážíme a proto jsme ho hned zvážili. Rovných 395 gramu.



Na Vánocním jarmarku v Králíkách

Vyhrátý sál SDH má obvykle teplotu kolem 20°C. Nyní nás pozvali zahrát si na jarmark na námestí do Králík, kde bylo -12°C. Je to rozdíl 32°, ale i tak se to dalo. Jistil nás Jára Mikyska a skvelé publikum, které kupodivu trsalo i na písne, na které jsme si mysleli, že se trsat vubec nedá. Evidentne to však zvyšovalo náladu u nás na podiu i mezi obecenstvem a urcite to i zvyšovalo teplotu tela, což bylo zásadní.
Zprvu jsme, pravda, meli lehounké obavy, jakpak to v té kláde sneseme, ale nakonec to bylo moc príjemné hraní a mráz nám nevadil. Dekujeme za pozvání a hrejivé uvítání v podobe vnímavého publika. Tešíme se, že se v Králíkách brzy zase uvidíme, snad trvati bude to méne než rok. Také moc dekujeme za dárek, už se moc tešíme na zkoušku, až ho rozbalíme.



Na konecné v Reckovicích

Dekujeme všem, kterí jste dojeli na konecnou zastávku Reckovice, aby jste si nás prišli poslechnout do sálu v drívejším pivovaru. To bylo jediné místo, které se nám podarilo behem tak krátké doby sehnat, nebot konecné rozhodnutí usporádat tento koncert padlo necelý týden pred jeho uskutecnením. Proto touto cestou dekujeme hodnému pánovi a hodné paní z mestského úradu za jejich ochotu.
Pivovarský sál skutecne pusobil trochu jako Katerinská jeskyne na Blanensku. Ta jeskyne, kde Vás pruvodce vyzve ke zpevu a i ti nejvykourenejší krky mají hlas silný tak, jako když pristává tryskác. Proto jsme si do techto holých sten privezli Járu Mikysku, aby to trochu kompenzoval.
Vedeli jsme, že z Vás budeme asi trochu nervózní, protože jste pro nás byli takové dost nestandartní publikum. Proto jsme svarili 10 litru svaráku, abychom Vás trochu omámili a nasadili Vám ružové brýle (nekdo mel možná spíš ružové tricko). Sice jste ho všechen vypili, ale tréma z nás preci jen nespadla a tak jsme hodne chybovali. Príšte svaríme dvojnásobný objem.
Dekujeme Vám všem za hojnou úcast na tomto brnenském koncertu a doufáme, že se na podobné akci na zlaté lodi ješte potkáme.


Ve sklípku

Témer všichni jsme se o víkendu dopravili do vinarské obce Mutenice, abychom navštívili jeden z vinných sklípku. Šero bylo, mlha padla, ve svetnici nad sklípkem však bylo drevové teplo, takže jsme tam rádi zalezli a vylezli až pozde ráno. Krom parádního vína byl pro nás, jako pro kapelu, hezký zážitek i to, že jsme dojeli do sklípku a tam hrálo naše nové cd.
Víno bylo veru dobré, však se po nem krásne zpívalo a spát se šlo o šesté hodine. Nevíme však, zda-li nás v Mutenicích i príšte rádi uvítají, nebot jsme záverecné dve hodiny zpevu prožili pred vchodem a zpívali jsme Mutenicím na dobrou noc. Veru, pár lahví jsme si stocili a ted je chladíme v lednickách, ale dlouho se tam neohrejí, pác cerpat krásnou atmosféru vinohradu chtít z nich budeme.



Koncert v Brne BUDE!!

Zveme Vás na koncert, který bude 2.prosince ve 20.00 v Brne. Presneji v Pivovarském sále v Reckovicích na Palackého námestí. Dojedete tam šalinou c. 1, na konecnou (Reckovice). Dál pujdete dolu po ulici Vážného a asi po 300m dojdete na námestí, kde je za kostelíkem restaurace a hned vedle Pivovarský sál. Vstupné je 60 Kc. Tešíme se na vaši návštevu. Zvucit nám to bude Jára z Letáku se svejma cervenýma bedýnkama, takže to bude labužo v richtiku. Doufáme, že dorazíte v hojném poctu.

Prichází tvá chvíle, Františku!

Koni, na kterém prijíždí muza v podobe podzimní víly, jsme na cas sundali chomouty a na místo toho jsme koupili flašku rumu, balík cigaret a zacali se prátelit s Frantou Vávrou (a jeho kolektivem). Jedno cédo z rovin melancholických je hotové, zbývá se postavit i na tu druhou nohu, na které Kapky stojí a to bude druhé cédo plné vesnických postav a príbehu z cervenovodského údolí. Druhý kompakt, který shrne a ucelí naši tvorbu za uplynulých pet let (od cd „Koreny“), zacínáme pripravovat už ted, i když jsme Vám ho slíbili až za rok. Na webu s námi mužete sledovat jak cd postupne vzniká.
Práve tento cas padající kadere vetvoví a nastávajících dlouhých zimních veceru je dobrým prostorem na probírání textu, rozepisování hlasu a vylepšování všeho možného, co se ješte vylepšit dá. Držte nám palce, at do dobre odstartujeme. Franta Vávra totiž za rok neprijede na beloušovi, ale nejspíš na zahradním Trakturku (priveze Kameru, Slamák, nejaký ten Vajgl a další veteš).


17. ríjna - krest cd "Tóny v kapkách"

Ackoli snehu napadlo tolik, že príjezdové cesty do cervenovodského údolí mnohdy zavalené byly, návštevníku našeho koncertu prijelo mnoho. Prišlo si nás poslechnout 145 lidí (jen letmo zminuji nekolik míst, odkud jste k nám prijeli: Levoca, Bratislava, Odolena Voda, Praha, Príbram, Brno, Ostrava, Rumperk, Liberec, Ústí nad Labem, Žamberk, Prostejov, Havírov, Šumperk, Králíky, Hradec Králové, … Cervená Voda). Kdybychom vedeli, že Vás prijede taková kupa, burcáku bychom z Velkých Pavlovic dovezli mnohem více, protože jste nám ho vyžahli behem ctvrt hodiny a nebylo co pít. Však byl dobre nastartovaný, žádná štávicka.
Hrálo se nám moc príjemne, udelali jste skvelou atmosféru a za to Vám mnoho dekujeme. Není to žádné klišé, že dokola opakujeme a vyslovujeme ovace našemu zvukarovi Járovi Mikyskovi (www.mikesound.com), který ovládá zaklínadla zvukonosných bužku a je pro nás jistotou, že se nám bude dobre hrát. Dále dekujeme Wiki, která naše nové cd pokrtila netradicne ocními kapkami, dekujeme Klubu cilých babicek za pomoc s realizací, hlavne tedy, že upekly výborné kolácky, po kterých se jen zaprášilo. Dekujeme mamcám a tatkum, Luce, že pomohli na placu a neco nám nafotili.
CD je pokrteno a mnozí už ho máte doma. Obal nám vytvorila Katka Špacková, díky moc. Na cd se produkcne podílel Tomáš Šetina, také moc dekujeme (Tom si s námi bohužel nemohl pri krtu pripít, nebot lécí se z chripajzny a tak mu prejeme, at to brzo vyleží).
Nové cd „Tóny v kapkách“ je k dostání u všech clenu kapely (viz kontakty) a bude k dostání i u Marty v drogerii TETA v Cervené Vode. S Martou je psina, tak tam zajdete kouknout.
A jaké plány máme?... Tato deska je vlastne jen dílcí pocin, jen co si chvíli oddechneme, tak zacneme pripravovat desku druhou. Chteli jsme oddelit písne hlubší (práve pokrtené cd „Tóny v kapkách“) a písne s vesnickou tematikou (Slamenná vzpomínka, Tele, Kamera a d... ), které se chystáme nahrát na samostatné cédo, které, pokud to dobre pujde, pokrtíme zase za rok.
Dekujeme Vám za návštevu, prejeme Vám, at se všem ukradený podzim vrátí v podobe pohádkové zimy a Vánocních svátku.
A za prízen, úsmevy a za inspiraci dekují Kapky.

Krest cd - video! staženo:
- problémy se zobrazením médií - ctete ZDE -

Foto Miroslav Švestka:



Foto Lucie Kolárová:




Na vinobraní v Ceské Trebové

Kdo by to byl rekl, že tak blízko Cervené Vode, kraji podhorskému, je mesto, kam budeme pozváni na vinobraní. Tož projeli jsme naším automobilem vinicemi a malovanými sklepy a dorazili na Trebovské námestí, kde nás uvítali lidé v krojích.
Zacali jsme hrát hned po DJ-jovi, který zaplnoval polední pauzu zajímavými hity. Bohužel, Jožka Cerný, tedy pardon, Jakub Smolík se ozval, že mu brycka stojí, nebot kobyla, herka stará, nechce táhnout, že se opozdí. Proto i Kapky nastoupily s casovým opoždením. Pak už nás Stárek Jirka Hurych, který dnes plnil funkci moderátora (a veru, že mu to šlo), uvítal na pódiu mezi sklepy a mohli jsme zacít hrát. Hrálo se príjemne, i když pódium nám z odposlechu dosti vytvárelo koule, tedy,... bobule. Za pozvání do Trebové dekujeme a veríme, že se tam nekdy ukážeme znovu, treba na zarážání hory nebo na Hubertove jízde.



Mohelnice 2009

Už to nejaký rok je, co jsme naposledy úcinkovali na Dostavníku. Proto jsme byli moc rádi, když nás Aligátor letos pozval. Zahráli jsme si v pátek v 16 hodin jako první úcinkující kapela v soutežní prehlídce. Predstavili jsme písne „Hospoda na kraji sveta“, „Tak už bež“ a „Doba starcu“. Bylo nám dopráno krásného pocasí, hodne posluchacu a málo trémy. Byli jsme spokojeni sami se sebou, a to je dobre. Radost jsme meli i z hodnocení, které nám sdelila odborná porota v cele s Wabim. Na Mohelnicák jezdíme už dlouhou dobu (jako návštevníci, dvakrát jako úcinkující) a každý rok nás to do Mohelnice táhne znovu. Tento festival má pritažlivou auru, kde je sice hudba stežejním pilírem, za kterým se sjíždejí tisíce fanoušku, ale alespon pro me to není nejduležitejší aspekt, pro nejž Dostavník navštevuji. Dostavník je symbolika konce prázdnin, známka toho, že cas ubíhá každému stejne (clovek si to podobne uvedomuje treba o Vánocích). Na Mohelnici se setkáte se starými známými (a nemusí to být jen nejbližší prátelé, ale treba „tramp s kloboukem, malá indiánka“ aj.). Nedelní dvanáctá hodina odbije poledne neúprosne presne stejne jako minulé roky. To jsou stálé úzy Mohelnického dostavníku, které utvrzují cloveka v tom, že je pro nás tento festival takovou „skalní jistotou dobrých návratu“. Za rok „Ahoj!“



- starší zápisky -


"Pokrok"

Zlatí příznivci kapely. Tak se nám nesnesitelně blíží to desetileté výročí kapely, tak nesnesitelně, až by nám to jistý pan Kundera mohl závidět. Doba, kdy jsme museli přemlouvat naše starší kamarády, aby za nás podepsali kdejaký papír už je v tahu. I ten pravý (myšleno směr) obrázek je už jen hezkou vzpomínkou na to, jak jsme dříve nahrávali naše písně. Jak vidno, zvukař (Tex) se spokojil se skromnou výplatou - bábovkou a ucháčem Šeráku (mimo záběr). Jako záznamové medium sloužil počítač nechvalné značky Cyrrix 233. Bohužel v půlce nahrávání (jednalo se o pořízení livu z koncertu v SDH) jaksi rezignoval hadr, takže z nahrávky stejně nic nebylo. Tedy krom naplněného Michalova žaludku, který byl jediný spokojený. Všimněte si monitoru, který ovládal rozlišení 440x600 a uměl svítit pouze černobíle. Toho jsme často využívali v naší klubovně, kdy jsme ve chvílích melancholických potřebovali svítit, ale ne zas tak, aby bylo úplné světlo. To jsme si zapli počítač s prázdnou stránkou ve Wordu a to velmi pěkně měsíčně svítilo.

Nacucaný víkend

Festivalový víkend je za námi. O festivalu psát nebudeme, o tom se už brzo dočtete na jeho stránkách. Chystáme obsáhlejší čtení a budou tam i obrázky, takže se mají na co těšit i ti, co neumějí číst. Pokud máte nějaké hezké fotky i vy, rádi je umístíme na náš web.

V neděli večer jsme jeli hrát do Králík na akci, kterou už tam pořádají hodně let a zatím jsme se jí účastnili jenom jako diváci. Koncert "Vítání léta hudbou", který je vždy 21. června, je sestaven z několika bloků, přičemž s nejrůznějšími formacemi vystupují pedagogové ZUŠ se svými žáky a také několik přizvaných hostů, což byly i Kapky. Moc často akusticky nehrajeme, ale ve vestibulu Střelnice byla moc dobrá akustika a obecenstvo bylo moc příjemné. Zahráli jsme Hospodu na kraji světa, Tele, Tak už běž a Doba starců. Děkujeme vítačům za pozvání, i když jsou Králíky vzdáleny necelých 5 km, moc často tam neúčinkujeme, tak jsme jeli moc rádi.




Inspirace je stále dost

Jak naši stálí příznivci vědí, máme písně „bipolární“. Jedny melancholické, kterým mnohdy nelze porozumět a ty druhé jsou inspirované vesnickými událostmi z Červené Vody, kterým lze porozumět možná až příliš snadno. V současné době chystáme píseň „Tele“, která je prostičkým vypravováním o narození telátka a jeho prvních strastech. Asi před rokem jsme vytvořili píseň „Kamera“, která pojednává o místních průmyslových kamerách, které musí bohužel hlídat veřejná prostranství před „sígry“, co jim nestačilo v dětství bourat bábovičky a musí ničit i nadále.
Najít inspiraci k těmto písním bývá mnohdy docela složité. Stalo se mi, že jsem do kapely a k mým skalním konzultantům přinesl texty, které sice označili za dobré a trefné, ale byli natolik autentické, že jejich posudek byl vlastně cenzurou, kterou by mi Nohavica ve svých ranných letech mohl jenom závidět.
V posledním půlroce je ale inspirace poměrně dost. A publikování písně je snažší i díky jiné věci. Dříve, když jsem třeba psal píseň „Grétka“ nebo „Kovářovy sirky“, se jednalo o příběhy, které málokdo znal a tyto písně satiricky hodnotily neznámé věci, o kterých málokdo něco věděl a mohlo z nich vzejít nemalé nedorozumění. Nyní je ale situace zcela jiná. Blbost, o které se chystám psát v následující písni, se tentokrát odhalila již předem ve velkém stylu prostřednictvím médií a tak nebude moci budoucí posluchač o ničem spekulovat.

Jaro

Takové hezké jaro, pampelišky začínají pelichat. První ohýnek za námi, dlouho jsme poseděli do noci, i když nás, pravda, nehřálo jen to jaro. Inspirace je všude kolem dost. Jen se překonat, zastavit se a nadechnout. To je těžké říci, na co čekáme. Říkáme „zítra“. Jenomže nikdo z nás zítra nedýchá. Dýcháme teď, právě teď. Stále nepoučitelně říkáme „zítra“ a pampelišky málem už dopelichaly.

Obal na CD

Pomozte nám vytvořit obal na naše nové CD, které ponese název "Tóny v kapkách". Více informací - zde -

Hurá do krajského města

Kapela Pavučina, která byla zhruba před rokem u nás v Červené Vodě, nás pozvala na oplátku k sobě do krajského města. Pravda, když se naše republika rozdělovala na kraje, tajně jsem doufal, že bude naše krajské město Hradec, kde jsem byl na střední, nicméně dopadlo to takhle, což se nakonec ukázalo jako výhodné. Máme hafo perníků, dobrý hokej a koneckonců taky dobré přátele v podobě Pavučiny.
Cesta do Pardubek byla zapeklitá. Tuhle pršelo, tu zas svitlo slnko, chvílema proletoval sníh. Do toho na nás ta paní, co má hlas, jako soudružka pionýrka, neustále žvanila z navigace, že jedeme špatně a že máme co nejdřív zatočit. Kupodivu doleva (jako by něco tušila, potvora).
Do Pardubek obě výpravy (jedna z Brna, druhá z ČV) dojely včas.
Doli klub je příjemný prostor s gaučema a s křesly, ozářený úvé lampami. Když se z jeviště díváte před sebe, vidíte se v zrcadlech, které visí naproti na zdi. Ještě že všichni špatně vidíme. Obecenstvo bylo velmi vnímavé (koneckonců - krajani), hraní bylo fain a Pavučina nám přichystala výborné občerstvení, které jsme všechno snědli. Ani jsme nemuseli vybalovat řízky z domova. Pavučina hrála po nás jako druhá a my jsme byli zvědaví na její novou zpěvačku, kterou k sobě přibrala. Hodnocení bylo kladné.
Noční jízda domů stála za to. Chumelilo a potkali jsme dvě bouračky (musel jsem to napsat; co by to bylo jinak za zprávy).




Nahrávání

Dali jsme se do toho. Na indexu je 14 písní na nové cd a 6 písní na neoficiální cd. Práce je dost a tak se pokoušíme nezameškat ani jeden víkend, abychom stihli do července nahrávku nového alba uzavřít a v říjnu ji s Vámi všemi na koncertu pokřtít. V tom nám nikdo nepomůže a budeme se s tím muset porvat sami. S čím nám však můžete pomoct je výroba obalu na náš kompakt (informace níže).
Pomalu se také blíží červnový festival na rozhledně. Ten už je vesměs připraven, pouze detaily ladíme (do "maj", pokud možno).

Výhled 2009

Tak první snad o té nejdůležitější věci. Devítka na konci letopočtu je pro naši kapelu zcela zásadní. Stálí příznivci a znalci kapely vědí, že kapela byla založena v létě 1999. Matematici zajisté nebudou mít problém s tím se dopočítat, že tedy letos oslavíme 10. narozeniny. Proto uspořádáme tradiční koncert v SDH, který bude letos trošku později, 17. října. Důležité je říci, že na něm také pokřtíme třetí CD, které zatím nemá název. Na tomto disku budou písně, které už od nás znáte z minulých koncertů, ale na žádném nosiči zatím nejsou. Budou na něm ale také písně, které jste doposud neměli šanci nikde slyšet.
Nemalou událostí bude třetí ročník festivalu Putování za písničkou. Na jeho webu už je zveřejněna podstatná část programu, který ovšem zatím není kompletní a bude postupně doplňován.
V současné době se také ucházíme o účast na několika menších i větších festivalech, tak uvidíme, jak to dopadne.


Listopadové nahrávání

Slib o novém cd rozhodně nebereme na lehkou váhu a tak jsme ihned skočili po hlavě, šipkou do bazénu plného seschlého podzimního listí, abychom v něm započali práci na nahrávce. V sobotu k nám dojel červený člověk Jára Mykiska, rozpalil svoje udělátka, drátky a bedýnky a v tomto provizorním studiu, které jinak slouží jako zimní zahrada a literární kavárna zároveň, jsme začali nahrávat. Záměrem této první seance bylo nahrát pět písní, starších kousků (jmenujme alsepoň Vozku v mlze), které už hrajeme dlouhé čtyři roky, přesto se však na posledním cd Kořeny nenachází. Plán byl splněn a pět písní je v současné době ve šmajchlkabinetu (chcete-li v "kutlochu") Járy, který ještě musí udělat mastering (pro obyčejné lidi, je to něco jako, když celýž rok pěstujete brambory a nakonec je třeba je vykopat, tak on právě teď ty naše písničky vykopává - (což ovšem neznamená, že se jedná o vykopávky)).
Co se týká mě jako kapelníka, měl jsem z proběhlého dne dobrý pocit. Připadal jsem si konečně jako "pan" kapelník. Nosení těžkých břemen, instalaci a pak odklízení aparátu jsem sledoval z křesla zakusujíc při tom jablečnou buchtu a popíjejíc čaj. Pravda, přispěl k tomu gips, který mám na pravém kotníku od doby, kdy jsem nezpracoval přihrávku míče od Otíka a místo bodového zápisu jsem si ten den odnesl pouze zápis lékařský a berle.
Takže tedy, shrnuto sakum-prásk. Kapky nahrály několik písní a během jara plánují nahrát všechny ostatní, včetně těch nejnovějších tří, které teprve nově chystají, to všechno tak, aby se moho přes léto vyrazit razit cd a na koncertě v řijnu se mohlo křtít (termín odvozený od "křestu" chápejme opravdu pouze převzatě, tak jak se při podobných akcích mezi hudebníky používá).

Listopadové nahrávání: fotografie



Ohlédnutí za vstupenkami

další vstupenky - zde




Kapky trochu jinak

Zkusili jsme na jeden den malinko přesedlat, zahrát si něco drobně tvrdšího. Výborná příležitost byla na táboře v Domašově, kde jsme založili rockovou kapelu AA-Down v obsazení Pavel, David - kytary zpěv, Petr M. - klávesy, Tom K. - bicí, Hanka, Klára, Monča, Verča, Jáňa, Bujon - fans, Lůca - zvukař a předskokan Walda aneb Karolínka PřijdeNaTo. Atmosféru koncertu můžete nadýchat z fotografií, lépe pak z videa, které budeme promítat na koncertu v SDH.




Střed prázdnin

Máme tu výhodu, že máme všichni jeden velký stejný zájem. Už od mala nás pět spolu jezdí na tábory. O Víkendu (9. srpna) jsme se z letošního táboru vrátili. Každý rok je to sobota a každý rok jsme po příchodu domů vzali do rukou nástroje a šli hrát do kostelíka na Šanově. Tentokrát nám kalendář dopřál týden relaxace a na Šanovskou pouť se chystáme až za týden. Pomalu se také začínáme zabývat přípravami koncertu, který letos bude 4. října, a na který už teď máme připraveny tři nové písně. Do té doby přejeme všem krásných zbývajících 14 prázdninových dnů.


Putování 2008

Festival dopadl dobře. Dopadla návštěvnost, počasí, nemuseli jsme řešit žádný náhlý závažný problém. Bílá holubice, která nám zvěstovala dobro minulý rok, sice letos nepřilétla, její vinšování pravděpodobně platí po delší časový interval. Snad bude co nejdelší. Kam doputovali Kapky? Doputovali na jevištní prkna, kde odvedli obstojný výkon, ale byli bychom velmi naivní, kdybychom s ním mohli být spokojeni a nic by nás pak netáhlo dál do další práce, do hledání další inspirace. Promiňte mi, že budu chvíli mluvit o svém doputování. Ostatní kapely mi prominou, že je ve svém hodnocení festivalu opomenu, i když by si všechny pár kladných slov určitě zasloužili. Budu mluvit o Wabim s Milošem. Kdybych řekl, že nás „překvapili“ svoji vlídností a otevřeností, vypadalo by to, jako bych vůbec nevěřil, že tyhle vlastnosti mohou známí lidé zvučných jmen mít. Bohužel, ačkoli se účastním našeho folkového světa jen málo, už jsem pár svých ideálů o lidech, které jsem považoval za své muzikantské vzory, ztratil. Měl jsem možnost prohodit několik slov s lidmi, jejichž jména zná každý ze zpěvníků a ne vždy jsem si odnášel příjemný zážitek. Pak, když ten zpěvník otevřete, nechce se vám ani moc ty jejich písničky hrát, nějak jim přestanete věřit. Těžko říci, co je lepší. Jestli zůstat v tiché nevědomosti a užívat kráse písně, přičemž nevíte, kdo ji vlastně napsal nebo procitnout, poznat negativa člověka skladatele a písně, které pro vás dříve byly mohylou, zavrhnout. Vím, že hodnocení člověka podle prvního pohledu, prvního setkání, není dobré, je mnohdy velmi omylné a může se vymstít. Věřte mi ale, že po setkání s Wabi Daňkem a Milošem Dvořáčkem jsem si doma otevřel zpěvník s jejich písničkami a s chutí jsem si jich pár zahrál a začal přemýšlet nad jejich obsahem. Nějak jim po našem rozhlednovém festivalu víc věřím. D.


Příjemně „divný“ Medvídek

Proč tak diskutabilní nadpis? Za poslední roky, co jezdíme na festival do Jablonného nad Orlicí, totiž nepamatujeme jediného Medvídka, na kterém by alespoň jeden den nepršel. Tentokrát počasí hudebnímu setkání u koupaliště přálo, snad jen v sobotu odpoledne obloha jen decentně pohrozila šedým zákalem, ale byl to spíše takový nepovedený fór, a bylo to trapné. Tento zápisek pojmu útvarem vypravovacím, budu se snažit netrousit zbytečně melancholickými polemikami, ale to víte, ne vždy se to podaří. Do Jablonného jsme s Luckou vyrazili už v pátek. Autobusová objížďka byla příjemným zážitkem, výpravčí s kulatým obličejem a úsměvem na tváři (jezdí tu už leta, zajisté ho znáte) je u mě frajer. Zaměstnanec, na němž (alespoň u mě) České dráhy stojí, kvůli takovým jezdím vlakem. Zkráceně: žert, vtip a vlídné slovo – věci zdarma, kterých dnes mnoho nenalézáme. V areálu u koupáku už bylo nevídaně hodně lidí. Kapela Wejvrat, která začínala v sedm, měla určitě radost z téměř zaplněného hlediště, které vydrželo posazené s drobnými odchylkami celý večer. Pro mě bylo největším potěšením večera vystoupení Šany (Petra Štanclová, http://sany.wz.cz/), člověka, kterého když rodil, tak z maminky kromě lůžka ještě musela vyjít kytara, jedině tak si to dokážu vysvětlit. Vystoupení AG Fleku bylo taky parádní, jen noc už byla vlezlá do kostí, a chlad taky rozhodně druhé housle nehrál.
Hraní u ohýnku se zástupci kapel převážně z našeho kraje bylo příjemnou tečkou za proběhlým dnem. No, spíš než tečka bych měl říci „pomlčka“. Jednak se ohýnek táhl do svítání, a taky – noc je jen překlenutí do dalšího dne.
Dopoledne bylo netradiční. Epy-de-mye uspořádala pro ostatní kapely vodáckou bitvu na vlastnoručně vyrobených plavidlech. Kapky se bohužel nezúčastnily, v sobotu dopoledne nás bylo v Jablonném stále jen půl, ostatní s námi v tuto dobu být nemohli. Vodní zápolení na koupališti, které mají v Jablonném opravdu rozlehlé, bylo příjemnou podívanou pro všechny přihlížející. Kapely soupeřily jednak v klasickém závodu na čas a rychlost, v estetické kategorii, v soutěži o největší tonáž (počet lidí, co plavidlo uveze) a ve spanilé jízdě. Kapela Bodlo o pěti chlapech oblečených do dámských modelů plavek vypadala působivě.
Za zmínku stojí o to, že i Hanka zakusila chuť dopoledního koupání. Když vylezl z vody Donald, kterého nazvala „krásnou Rusalkou“, rozhodl se, že je Rusalek v areálu málo a udělá ještě jednu.
V sobotu jsme hráli v pět. Celkově v sobotu nebyla taková návštěvnost jako v pátek. Fotbalový zápas naší reprezentace byl zajisté jednou z příčin. Při svém vystoupení jsme soutěžně rozdali tři vstupenky na festival na Křížové hoře. Jakmile jsme oznámili, že jsou mezi lidmi lavičky, které jsou ze spodu označeny výherními kupony, objevilo se spoustu dětí, které vytrvale kupony hledaly a nakonec všechny tři našly. Chvíli jim to ale dalo. Strategicky jsme hned v úvodu neřekli, že na Putování za písničkou mají osoby do 140 cm vstup zdarma.
V sobotu nás zaujala kapela Bodlo z Karlových Varů. Folkem švihlý bluegrass a příjemný humor nás nepustil ani pro čaj, který by v chladném večeru rozhodně přišel vhod. Kapela Epy-de-mye zahrála také moc příjemně. Už tak široký repertoár o třech muzikantech doplňuje svými neverbálními vstupy čtvrtý člen kapely - fenka Líza, která svými pravidelnými kontrolami na jevišti a pohledy do obecenstva potvrdila tezi, že není pouhou animální havětí, ale kapelníkem s citem pro věc a s hlubokou duší. Vlasta Redl zahrál pěkně, ale asi to bylo tou hnusnou zimou, která už byla, že ke mně i ty noty létaly jaksi chladně. Snad to bylo v přední řadě u zdroje o něco lepší.
Čtrnáctý Medvídek byl příjemným startem hudebního léta. Kdyby se naše Putování za písničkou povedlo zpola tak jako Donaldův festival, byli bychom spokojeni. Liborovi Donaldovi Kačírkovi děkujeme za pozvání, našim posluchačům za příjemnou atmosféru a Líze za její úsměvy.


10. května

Koncert v SDH jsme poprvé pojali netradičně. Rozhodli jsme se pozvat Pavučinu, folkovou skupinu z Pardubic, a udělat společný koncert.
Pravda, při výběru květnového termínu jsme trochu tušili, že budou v této době zahradní opíkačky. Když pak do toho ještě přišel postup českého hokejového týmu do další etapy turnaje (bohudíky ?/ bohužel ?), věděli jsme, že trémy letos mnoho nebude.
Nakonec se na sále setkalo asi 35 posluchačů. I při tomto malém počtu vytvořili příjemnou atmosféru a myslím, že našeho hosta z Pardubic nezklamali. Kapelu jsme hned ze začátku možná malinko překvapili tím, když se na promítacím plátně během jejich hraní vystřídalo několik fotek stažených z jejich webu, ale nakonec si na to docela dobře zvykli. Písně Pavučiny byly pro většinu z vás nové všechny (hráli ale pouze jednu funglovku), Kapky zahráli dvě nové písně – Doba starců a Zahrajte poslední.
Hudební blok jsme s kapelou zakončili u posezení před oknem bufetu. V rámci krajské spolupráce a kolegiality jsme si vyměnily pár dobrých zkušeností a rad z fungování kapely. A dověděli jsme se jednu zásadní informaci: Michal Paták (blondýn s kytarou) opravdu není syn, bratr, ani žádný jiný příbuzný Franty Černého z Čechomoru. I když povídal, že po tom, co už mu podobnou věc řeklo několik lidí za sebou, si pravděpodobně nechá udělat testy DNA (diskusi o způsobu, jak získat nějakou část těla, či sektet Franty Černého vynechávám záměrně).
Děkovačka: Pavučině za parádní muziku, Járovi a Petrovi za tradičně (a je mi to trapné opakovat znovu, ale není zbytí) skvělý zvuk (mikesound.com), Klubu čilých babiček za pomoc s konzumací, Obci Červená Voda za trvalou podporu a Nadaci Vodafone ČR, která nás i v tomto roce podporuje (koncerty, festival, doprovodné akce). A hlavně všem divákům, kteří si za 10. května zaslouží naše největší DÍKY!
Zápisek z cancáku Pavučiny najdete ZDE!


O kytaře

Moje první kytara byla mnohým vás známá španělka socialistické výroby, někdy také přezdívaná „pionýrka“. Nevím, kdy k ní naše mamka přišla. Vím jen to, že za novou tehdy dala dvě stovky. Na tu jsem se učil a pak hrál ještě docela dlouho. Trochu uspěchaně a nešetrně jsem tehdy z jejich útrob odstranil tuží malovanou kresbu, která překrývala tovární „tiráž“. Tahle kytara je stále u nás doma. Usmívá se tam jako stará jabloň. Člověk rád vezme kleště a pročistí větve, i když už neplodí.
Pak jsem dostal k Vánocům druhou kytaru. Opět španěla, nová, s výrazným odstínem pomerančové kůry přední desky. Hrál jsem na ní hodně a stále na ni hraji. Teď na ní mám nylonové struny a využívám jí ve chvilkách nad vínem. Jsem docela pyšný na to, ža na ní není skoro žádný šrám. Jediná velká jizva, kterou má na svém krku, je od padající střechy podsadového stanu, který se nám (kdo ví už při čem) vymkl kontrole.
Třetí kytaru jsem si už koupil za svoje. Pásl jsem krávy, popěvoval „pam pamparampa“ a těšil se na výplatu. A taky jsem házel seno do fukaru. V místě středoškolských studií v HK jsem si v podloubí na Starém náměstí, v krámku, kde prodává Ježíšek (přezdívka… i dnes ji ten člověk má i na icq), koupil dvanáctistrunku. Zněla krásně, dlouho, byla pro mě symbolem, že jsem do ní něco dal. Nikdy jsem to sice nenašel, ale i když už tu kytaru dnes nemám, stále to mám. Dvanáct strun bylo časem hodně. Až jich najednou bylo devět a pak už jen klasických šest.
Najednou mi začaly prsty drhnout o hmatník a struny se nechtěli chvět tak jak bych si přál. Rozhodl jsem se, že se někde zkusím podívat po furchce. Tu jsem nakonec koupil sekondhand přes fender.cz (jak to hezky znělo, dokud nám to nepřejmenovali na hudebnibazar.cz). Mou původní dvanáctku si odnesla jakási brňácká sedmnáctka a byla za ní moc ráda. Já mám svoji furchovou a hezky mi ladí. Uvidíme jak dlouho. Je to jen o tom, jestli se prsty jednou nepohádají se zašlou rezonancí dřeva a spokojí-li se s ní.....David


Nad kávou o roku 2008

Když se mění letopočet, je to vhodná chvíle pro bilancování, pohledy do minulosti i do budoucna. Uplynulý rok 2007 byl pro nás docela úspěšný. Jením z těch hezčích zážitků bylo pro nás naše první koncertování v Brně na Folkovém oříšku a také naše první hraní na prvním ročníku folkového festivalu na Křížové hoře. Akce našla příznivce nejem mezi návštěvníky, ale také mezi sponzory a dalšími lidmi, kteří tento festival podporují a tak se v roce 2008 bude pořádat druhý ročník. Zakládá se tím nová tradiční červenovodská akce a věříme, že si získá spousty dalších příznivců.
Skupina Kapky se v současné době pustila do třech nových písní. V aranžích se vydáváme poněkud odlišnou cestou, než jsme šli doposud, čistě folkové vlny z naší hudby plíživě odcházejí a přichází možná trochu komornější a více vyhraněná alternativa. O naše dosavadní folkové a vesnické písně se ale není třeba bát, publikum o ně nikdy nepřipravíme.
A ještě jedna zpráva na konec. Toho, kdo v roce 2008 čeká vydání našeho nového CD asi zklameme, nové muziky ještě není tolik, aby dala na novou desku.


Folkový oříšek 2007

Do Brna jsme jeli plni nejpestřejších předtuch a očekávání. Snad to bylo pro to, že jsme do tohoto města jeli hrát poprvé nebo proto, že jsme nikdo nikdy nebyli v divadle Barka, které zvenku působí tak trochu „mrazivě“. To, co nám dodávalo alespoň trochu jistoty je fakt, že čtyři z pěti členů kapely studují v Brně, a tak je jim zdejší městské prostředí alespoň trochu známé a vyvarovali jsme se tím problému s aklimatizací.
Vešli jsme do divadla Barka a zjistili jsme, že uvnitř je to hřejivé, komorní prostředí, které jakoby bylo protipólem venkovní vizáže stavby. Na jevišti vystupovala první kapela (tedy přesněji duo) a z reprobeden se linul měkký nepřebitý zvuk, v hledišti sedělo (na polovině sedadel) pozorné publikum. Na naše vystoupení jsme se začali těšit.
Jsme nahoře a poprvé poznáváme, co jsou to prkna divadla a co musí snášet herci, když na ně míří několik reflektorů, které ovládá mistr světla, který nechyběl ani na folkovém festivalu. Nazvučili jsme docela rychle a po několika hezkých slovech moderátora Jiřího moravského Brabce už 45 minut v pořadu patřilo nám.
Nezbývá než poděkovat vnímavému a komunikativnímu publiku, nezvykle dobrému festivalovému zvuku (fa PZO) a Davidu Marošovi, organizátorovi desátého ročníku (a všech předešlých), že nás pozval na naši brněnskou premiéru právě do Barky.
(fotky jsou ve fotogalerii)


Koncert 6. října

Nejprve dovolte, abychom poděkovali všem návštěvníkům našeho koncertu. Všem červenovoďákům i těm, kteří za námi vážili dalekou cestu z nejrůznějším míst země. Zkusím vyjmenovat místa odkud jste k nám přijeli: Brno, Bratislava, Praha, Ostrava, Hradec Králové, Rychnov nad Kněžnou, Žamberk, Odolená Voda, Havířov, Prostějov, Ptení, Zdětín, Kostelec na Hané, Jindřichův Hradec, Olomouc, Soběšov, Jablonné nad Orlicí, Králíky, Pisařov a nakonec domácí Červená Voda. Připravili jste pro nás jako vždy skvělé publikum, dobře se nám hrálo a věříme, že i vy jste měli hezký zážitek, nejenom z našich písní ale také z následné projekce filmů. Budeme potěšeni, když nám své dojmy zanecháte v knize návštěv.
Moc doufáme v to, že se s mnohými z Vás uvidíme i v příštích letech.
Děkujeme za spolupráci Nadaci Vodafone ČR, Obci ČV, dobrým vílám z KČB, všem přátelům i rodinným příslušníkům. S vámi je pro nás organizace příjemnějším a snažším úkolem.

Dny babího léta

Z Červenovodského Šlesingr-placu (jak někteří přezdívají parkoviště u hotelu Křížová hora) se zase začal ozývat Tarzan. Pouťaři, kteří nám v těchto dnech začali vyhrávat, neobměnili repertoár lákacích zvuků a pazvuků. Těžko říci, jestli je to dobře nebo špatně. Včera jsem přijel stopem z Brna, a když jsem Tarzana uslyšel, měl jsem pocit, že jsem prostě doma.
To všechno ale nepíšu kvůli mé skryté lásce k čitě a všem jejím přátelům, ale hlavně proto, že nám pouť signalizuje zbývající dva týdny do našeho říjnového koncertu. Vše je na něj připraveno. I Jirka už byl v Dolních Věstonicích pro víno, voní prý "božsky" jako každý rok. Krom toho bych mohl prozradit ještě jedno lákadlo. Při sestavování programu jsme se tentokrát více soustředili na vesnické písně a také jsme zařadili dvě táborové písně, abychom koncertem malinko navodili atmosféru pro film, který se bude po koncertu promítat - dokumuntární snímek z prostředí letošního dětského táboru na Domašově. Venku vysvitlo slunce, vypadá to, že bude pěkná pouť. Aspoň se prodejci tradičního zboží trochu opálí. Věřím, že hezké počasí chvíli vydrží a ještě si užijeme pěkné babí léto.
Ještě jedna omluva: Minulý koncert byl těsně před Velikonocemi a to je doba, kdy věřící na koncert nemohli přijít. I říjnový termín je pro jednu zájmovou skupinu nevýhodný jak jsem se dozvěděl. 6. října je prý ideální pro všechny myslivce. Prý začíná říje jelenům, kteří právě v této době hodně troubějí a každý správný myslivec sedí na kazatelně a ... čeká. Všem těmto příznivcům lesních potěšní se omlouváme za absolutně nepochopitelně nevhodný termín koncertu. Snad vám budou jeleni hezky troubit.

Od táboráku k oltáři,
z tepláků do gala


Ráno jsme v Domašově v Jeseníkách spakovali táborové kufry. Čtrnáct dnů jsme strávili v horském prostředí pod stany se zhruba devadesáti dětmi a třiceti dospěláky. Tentokrát jsme měli štěstí na počasí, a tak jsme mohli naše dnešní odpolední vystoupení v kostelíku na Šanově zahájit jinými slovy. Zatímco v minulých letech jsem koncert zahajoval slovy „jsme zmrzlí na kost“ nebo „jsme durch až na kůži“, letos jsem před příchozími posluchači počasí jen chválil. Letní zpívání v kostelíku na Šanově už je pro nás tradiční záležitostí, stejně jako ten fakt, že na něj chodíme v podstatě z vlaku. Z tábora každoročně přijíždíme kolem druhé, třetí hodiny, pak rychle vypucovat tesáky, rychle sjet akordy a utíkat na Šanov. Letos se na zpívání sešlo méně lidí než obvykle (počasí nehrálo do noty), ale publikum bylo o to pozornější a při závěrečných písních zpívalo jedna radost. Za příjemnou atmosféru při desátém vystoupení Kapek na Šanově děkují všichni z kapely.

Medvídek v suchu

Je pozdě v noci a právě jsme dojeli auto-noční cestou z Medvídka. Zcela zásadní informace, která si zaslouží být uvedena na prvním místě je to, že medvědův kožich zůstal letos zcela suchý. Páteční den byl zcela bez deště, v sobotu jen na pět minut polechtal luční porost lehký májový deštík (spíš známky deště). Dobré počasí se zajisté promítlo i do velké návštěvnosti festivalu, z čehož jsme jako vystupující měli velkou radost. Bylo fain, že většina kapel přijela už v pátek, ačkoli měly vystupovat až další den. Právě o páteční noci se u táboráku seskupila pěkná skupinka muzikantů a byla z toho docela pěkna jam sesion (pro některé spíše jim session). V sobotu nás překvapili organizátoři v čele s Donaldem, když nám na jevišti předali trika s našimi portréty, jako dárek k našim "kulatinám". Letos jsme se účastnili medvídku po páté - stejně jako skupina Hluboké nedorozumění. Žlutých triček si moc vážíme a doufáme, že se nám moc nesrazí, protože potom bychom je už na sebe asi neoblékli. Třináctý medvídek se přes své nechvalně prosnulé pořadí moc povedl, v tomto případě byla třináctka pro festival velmi šťastným číslem. Dobré počasí, hudba, vnímavé publikum a hlavně pohodová "přátelsko-rodinná" atmosféra jsou faktory, kvůli kterým se na Medvídka těšíme už ve chvíli, kdy letošní ročník skončil.

Starší zápisky:
Corale potřetí
Medvídek v suchu (07)
Velikonoční koncert (7.dubna 07)
Jaký bude dubnový koncert?
Kapky na Českém rozhlasu
7. října 06
Na Mohelnici "bez placky"
Country Vojtěchov __?
Medvědí ledárna 2006
Zápisek z Valu u Dobrušky




TOPlist
Stránky jsou optimalizovány pro rozlišení 800 x 600, barevnou škálu alespoň 256 barev a prolížeč Microsoft Internet Explorer 5.
počet návštěv: _ Tyto stránky jsou tvořeny v programu PSPad (freeware editor)
Stránky pro nás vytvořil v roce 2004 Marek Koryťák