Anketa X2
Zde hlasujte o svých oblíbených písních. Děkujeme.
|
Mohelnický dostavník 2010
Koně zmoklí jako slepice letos dotáhli dostavník loužemi a blátem. Ta nasáklá zem ulpívala na podrážkách a tlapkách mnohým účastníkům, tolik mi to připomínalo dávný králický rockáč (tam se však v tom blátě lidé váleli). Ovšem jak řekl Pavel: "konečně pořádný festival", jakoby to bláto už bylo jakýmsi pravidelným doplňkem hudebních scén.
Se svým hraním v soutěži jsme byli vcelku spokojeni. Zvučení probíhalo, jak se na správnou soutěž sluší a patří, hodně hekticky a příliš rychle (tolik jsme si posteskli po Járovy s Petrem), Mlok nás velmi hezky uvedl (v tomto ohledu díky za to, že jsme nehráli v sobotu (malá vtipná vložka pro znalé)).
Mohelničák je pro nás už leta festivalem, kde se kapely nestydí a nebojí zvolat "ahoj", aniž by se báli, jestli jim někdo odpoví. Festivalem s indiánkou a šaliňákem z Brna v modrém úboru, festivalem se Smolaři a s odbíjením hodin, s mnohdy naivně krásným trampským hávem, festivalem, který je jistotou, který má řád, je to tečka za sezonou, tečka za létem, prostě něco jako Vánoce, kdy se vždy v neděli v poledne zastaví čas a z oka odkape právě ukončený rok.
|
Franta Vávra už se třese
Minulý rok jsme slíbili těm, kterým se líbí písně spíše “vávrovského” charakteru, že je vydáme na samostatném cd. Na tom se právě v tuto chvíli pracuje. Podstatná část nahrávky už je hotová, zbývá však ještě poměrně hodně věcí k dodělání. Vše však naplánováno tak, abychom to stihli do 16. října, kdy budeme tohle nové album křtít. Nahráváme opět doma s naším skromným vybavením, ale máme už hodně zkušeností po nahrávání “Tónů v kapkách” takže nám práce jde rychleji. Z písní, které na cd´čku naleznete zmíním “Slaměnná vzpomínka, Franta Vávra, Křižovatky, Průmyslová kamera” atd.
|
Už to zase funguje!!!
Každý má občas nárok na nějaký ten výpadek, na escape, kdy prostě nemusí nic dělat, potřebuje se uvolnit a tak podobně. Našemu WEBU tento výpadek právě skončil, a tak si již mužete vychutnávat tmavočervený háv našich internetových stránek, které jsou znovu funkční, zase se dá pěkně klikat a přeskakovat z jedné sekce na druhou, což je úžasné. A přitom to jsou všechno jen nuly a jedničky!
A když už jsme u toho, na PICASSU (odkaz ve fotografiích) jsou fotky z festivalu "Putování za písničkou" a na stránkách festivalu (ty už mají také po prázdninách) jsou také nové informace.
|
Pilníkov
Následek úsilí kapek, Kaluže, pozvala nás tato grupa do Pilníkova hráti na Společnost bez židlí, festiválek to s příchutí podkrkonošskou (následné věty snad již budou normální, ale co už, po ránu).
Tuto sobotu, 29. května jsme nasedli do našich členových vozů značky Škoda. Škoda, že nejsou oba stejné barvy. Máme modrou a červenou. Ale alespoň to bylo takové pěkné, tématické, páč tento krásný den zrovna byly volby.
Pilníkov je pěkné podhorské městečko, s pěkným náměstíčkem, kde uprostřed stojí kostelík, který je také moc hezký a velký. To museli spotřebovat cihel, to vám teda povím.
Ale tak aby jsme se dostali k tomu podstatnému: k večeři nám Kaluže připravily řízky. Mohli jsme si dokonce vybrat, zda-li chceme prsní řízek nebo řízek stehenní. Nevím, zda-li to mělo nějaký vyšší smysl či zda to nebyla nějaká skrytá psychoanalýza. Však se mohli zeptat přímo, jsme lidé otevření (já si dal "dolní").
A teď už snad k vlastními festivalu.
Točilo se lahodné pivo značky Svijany, Liberecký počin tamních labužnických sládků. Následně pak pivo Krakonoš, které se tu točit prostě musí, jinak by hostinský asi dostal od místních přes hubu.
A konečně tedy k programu: KAPKY, Bejlí, Marta a Rasputinband, Kaluže, Escape a Jarret. Všechno příjemné kapely, všichni muzikanti, takže hudba.
Také jsme si zahráli společenskou hru podle které je festival nazván - tedy "společnost bez židlí". Nebudu to vysvětlovat, nejlépe to popíše fotografie pod textem. Snad jen, že jsme skončili na úžasném třetím místě, místě posledním, ale bronzovém. A nevěřili byste, vyhráli jsme krom jiného také lístky na úžasný folkový festival Putování za písničkou a cédéčka skupiny Kapky.
Domů dojeli jsme v hodinách nočních ukolébáni asfaltovými vlnami pod mořem hvězd a měsíce téměř rudého.
|
Jákobovy (a všechny ostatní) koně
Od října, kdy jsme vydali cd "Tóny v kapkách" je to už půl roku a od té doby máme v repertoáru čtyři nové písně: Vinice, Na komíně, Železný most a Jákobovy koně (první píseň lidovka, druhá pokračování známé písně "pec nám spadla", třetí trampská z posázaví, čtvrtá chrámová liturgická skladba).
Do aranží jsme začali zapojovat i kytarové efekty (zvukař Jára, když to poprvé slyšel povídal: "co je to za randál?"). Věru, možná s tím ještě neumíme solidně zacházet a skutečně to tak může znít, ale všeho do času, naučíme se. Koneckonců i objevování stávajících alternativních prvků, které začínáme uplatňovat, nám trvalo deset let.
A koně začínají lozit do písní. Nějdřív vraníci a bělouši, pak tažní koně, teď koně Jákobovy. Kdyby někoho napadla otázka: "proč?", pak je to určitě dobrý nápad, dobré téma k debatě, z které by hloubavé povahy zajisté mohly duševně žít několik dní. Však budu té škodolibosti, když to pokazím s jednoduchým závěrem, že je to jednoduše hezké zvíře, v písni spanilejší nežli kráva nebo prase (tuto zvěř si necháme na chvíle úpadku, až v pokleslých rozpoloženích začneme psát politické písně).
Podívejte se na západ, Venuše v těchto dnech silně promlouvá a doplňuje noty rozmnožujících se žab a cvrčků, noty teplých květnových nocí.
|
Brno - Řečkovice PODRUHÉ
Byl to pěkný týden, slunečný a teplý, jaro se zelenalo. Až dnes trošku zatáhlo se nad českem, páč Kapky snesly se na Palackého (náměstí).
A věru v Pivovarském sále, který díky svým holým stěnám a vysokému stropu přezdíván je jeskyně, sešlo se třicet věrných posluchačů Kapáckých. Bětule s Jančou, chudery, pomotaly Pivovarský sál s vlastním pivovarem a těsně před koncertem mobilovaly k nám do Řečkovic, kde že na Mendláku u pivovaru sál se nachází. Tož musely sednout na šalinu a dojet zpět přes celé město k nám do Řečkovic, kde mimochodem Janča bydlí. Stihly to akorát na přestávku, tak si aspoň mohly dát svařák a poslechnout si druhou polovinu koncertu. No, děvče pobývající 1 km od sálu přišlo v půlce koncertu, Ekvádorec Pablo, který k nám vážil cestu až z Jižní Ameriky přijel načas, ačkoliv strastiplnou cestu měl (to když sopka soptila tolik, že nejmíň půlka evropských letušek přišla do jiného stavu).
Mimo ostatní jsme zahráli také nové písně "Na komíně" a "Vinice", abych se dostal k jádru věci.
Děkujeme Janče z Bukovice a Ondrovi z Rychnova, že pomohli nám s organizací. Ondra učinil ze sebe živou směrovku na Palackého náměstí, čímž funkčně nahradil Katarínu z posledního koncertu. Co už, funkci to splnilo. Díky zvukařům J. a P. za rutinně výborný zvuk (nevím už, jakým způsobem to mám pokaždé psát, měli by něco občas taky pomotat, abych si mohl někdy aspoň zanadávat).
|
Jeviště se prohýbalo
Nová nezvyklá scéna červenovodského kinosálu SPUK byla odhalena. Koncertovalo se na jevišti přímo se všemi diváky. Nosná jevištní konstrukce prodělala po letech těžkou zatěžkávací zkoušku (skoro bych se vsadil, že tolik lidí na tomto místě ještě nikdy nebylo).
Ačkoli zvukové možnosti byly značně omezené, zdá se, že i bez zvukmistra se hrát dá. Touto první akcí podobného typu jsme odhalili jeden z dalších komorních potenciálů příštích koncertů, tato akce v tomto prostoru určitě nebyla poslední.
Věříme, že se návštěvníkům líbily i dvě nové písně “Na komíně” a “Vinice”.
Co říci na závěr, jak se poučiti? Příště svařit 15l namísto 10l a nachystat víc míst k sezení.
Děkujeme za nevšední zážitek, příjemnou jevištní atmosféru, za bábovky a další pochutiny.
Děkujeme Lucce za všestrannou pomoc, zvláště pak za funkci “zvukaře bez mixpultu”.
Děkujeme také návštěvníkovi A. K., který ve dražbě pod vedením Ikyho koupil poslední kousek bábovky za 120 Kč, které budou přidány do prasátka na vydání dalšího CD.
|
20. března v Červené Vodě!
! Drobná změna, začínáme až v 19.30 !
Jarní koncert jsme tentokrát pojali komorněji, skromněji. Tentokrát za námi nepřijede zvukař Jára, proto bude konert nejméně o 90% méně červený, než bývá zvykem. Budeme hrát akusticky, bude to vlastně první akustický koncert kapely za 10 let existence.
Koncert se uskuteční v sále kina SPUK v Červené Vodě v 19.30 hodin. Vstupné je dobrovolné. V kinosále spuk jsme však objevili prozatím skryté potenciály, které budou na našem koncertu odhaleny. Proto se těšte (vedle hudebního prožitku) na zážitek prostorový. /Dotazy mejlem nebo na Facebooku./
Proměny
Jsou písně, které už neradi hrajeme, protože je považujeme za přežité, mnohdy se s nimi aktuálně ani neztotožnujeme. Jsou však naší součástí, kouskem naší hudební duše. Staré nahrávky nás hřejí a s úsměvem rádi vzpomínáme a porovnáváme "vykopávky" s našimi současnými písněmi. Možná máte při poslechu našich písní podobný pocit i vy.
Kapky jsou na tom v tomto ohledu podobně jako žába nebo motýl, který než se stane tím, čím se má stát, musí si projít několika stádii vývoje. Ne všechny stádia jsou oku lahodící, ne všechny stádia si člověk chce pohladit. Naše skupina už má pár svých juvenilních stádií za sebou a tuším, že se právě klube další malá larva. Doufám však v to, že takových proměn máme před sebou ještě několik, a že konečná podoba - "imago", přijde až za dlouho.
|
Koncert v Červené Vodě a v Brně!
V Červené Vodě uspořádáme menší akustický koncert, tedy bez našeho zvukaře Járy. Koncert bude 20. března v kinosále SPUK, ovšem tak, jak tento prostor ještě neznáte. Vstupné je dobrovolné a na každého čeká kromě zážitku hudebního také zážitek svařený.
Koncert v Brně se uskuteční 26. dubna, zatím ještě neznámo kde. Pokud se na akci chystáte, prosíme, abyste se na ní přihlásili na Facebooku.
|
Zpívání na Štěpána
Naplněni láskou a nespočtem kusů svátečního cukroví jsme se krokem volným, rozverným a zamyšleným vydali do Šanovského kostelíka. Tam chlad nás čekal jako každý rok, ale nemrzlo tam toliko jako v Grulichu, ještě že tak. Ovšem v písni "Tak už bež" jsme se zakuckali vracejícími se vanilkovými rohlíčky tak moc, že jsme byli rádi, že lidé nevolají "tak už běžte!". Děkujeme za příjemné hraní a za půl roku na Šanově se těšíme nazhle.
|
Dárek
Stalo se, že jsme v zimě nejstrašnější na náměstí v Grulichu dostali Vánoční dárek. To se nám moc často nestává (myslím, že se nám to ještě nestalo, ale raději to netvrdím, žel mám hlavu děravou a mohl jsem na někoho zapomenout a to bych nerad). Dnes jsme na konci zkoušky dárek v očekávání rozbalili a hle, kytara keramická s modrým motivem kapkovým. Děkujeme našim přátelům Filipovi a Wiky, dárku si moc Vážíme a proto jsme ho hned zvážili. Rovných 395 gramů.
Na Vánočním jarmarku v Králíkách
Vyhřátý sál SDH má obvykle teplotu kolem 20°C. Nyní nás pozvali zahrát si na jarmark na náměstí do Králík, kde bylo -12°C. Je to rozdíl 32°, ale i tak se to dalo. Jistil nás Jára Mikyska a skvělé publikum, které kupodivu trsalo i na písně, na které jsme si mysleli, že se trsat vůbec nedá. Evidentně to však zvyšovalo náladu u nás na podiu i mezi obecenstvem a určitě to i zvyšovalo teplotu těla, což bylo zásadní.
Zprvu jsme, pravda, měli lehounké obavy, jakpak to v té kládě sneseme, ale nakonec to bylo moc příjemné hraní a mráz nám nevadil. Děkujeme za pozvání a hřejivé uvítání v podobě vnímavého publika. Těšíme se, že se v Králíkách brzy zase uvidíme, snad trvati bude to méně než rok. Také moc děkujeme za dárek, už se moc těšíme na zkoušku, až ho rozbalíme.
Na konečné v Řečkovicích
Děkujeme všem, kteří jste dojeli na konečnou zastávku Řečkovice, aby jste si nás přišli poslechnout do sálu v dřívejším pivovaru. To bylo jediné místo, které se nám podařilo během tak krátké doby sehnat, neboť konečné rozhodnutí uspořádat tento koncert padlo necelý týden před jeho uskutečněním. Proto touto cestou děkujeme hodnému pánovi a hodné paní z městského úřadu za jejich ochotu.
Pivovarský sál skutečně působil trochu jako Kateřinská jeskyně na Blanensku. Ta jeskyně, kde Vás průvodce vyzve ke zpěvu a i ti nejvykouřenější krky mají hlas silný tak, jako když přistává tryskáč. Proto jsme si do těchto holých stěn přivezli Járu Mikysku, aby to trochu kompenzoval.
Věděli jsme, že z Vás budeme asi trochu nervózní, protože jste pro nás byli takové dost nestandartní publikum. Proto jsme svařili 10 litrů svařáku, abychom Vás trochu omámili a nasadili Vám růžové brýle (někdo měl možná spíš růžové tričko). Sice jste ho všechen vypili, ale tréma z nás přeci jen nespadla a tak jsme hodně chybovali. Příště svaříme dvojnásobný objem.
Děkujeme Vám všem za hojnou účast na tomto brněnském koncertu a doufáme, že se na podobné akci na zlaté lodi ještě potkáme.
|
Ve sklípku
Téměř všichni jsme se o víkendu dopravili do vinařské obce Mutěnice, abychom navštívili jeden z vinných sklípků. Šero bylo, mlha padla, ve světnici nad sklípkem však bylo dřevové teplo, takže jsme tam rádi zalezli a vylezli až pozdě ráno. Krom parádního vína byl pro nás, jako pro kapelu, hezký zážitek i to, že jsme dojeli do sklípku a tam hrálo naše nové cd.
Víno bylo věru dobré, však se po něm krásně zpívalo a spát se šlo o šesté hodině. Nevíme však, zda-li nás v Mutěnicích i příště rádi uvítají, neboť jsme závěrečné dvě hodiny zpěvu prožili před vchodem a zpívali jsme Mutěnicím na dobrou noc. Věru, pár lahví jsme si stočili a teď je chladíme v ledničkách, ale dlouho se tam neohřejí, páč čerpat krásnou atmosféru vinohradu chtít z nich budeme.
|
Koncert v Brně BUDE!!
Zveme Vás na koncert, který bude 2.prosince ve 20.00 v Brně. Přesněji v Pivovarském sále v Řečkovicích na Palackého náměstí. Dojedete tam šalinou č. 1, na konečnou (Řečkovice). Dál půjdete dolů po ulici Vážného a asi po 300m dojdete na náměstí, kde je za kostelíkem restaurace a hned vedle Pivovarský sál. Vstupné je 60 Kč. Těšíme se na vaši návštěvu. Zvučit nám to bude Jára z Leťáku se svejma červenýma bedýnkama, takže to bude labůžo v richtiku. Doufáme, že dorazíte v hojném počtu.
|
Přichází tvá chvíle, Františku!
Koni, na kterém přijíždí můza v podobě podzimní víly, jsme na čas sundali chomouty a na místo toho jsme koupili flašku rumu, balík cigaret a začali se přátelit s Frantou Vávrou (a jeho kolektivem). Jedno cédo z rovin melancholických je hotové, zbývá se postavit i na tu druhou nohu, na které Kapky stojí a to bude druhé cédo plné vesnických postav a příběhů z červenovodského údolí. Druhý kompakt, který shrne a ucelí naši tvorbu za uplynulých pět let (od cd „Kořeny“), začínáme připravovat už teď, i když jsme Vám ho slíbili až za rok. Na webu s námi můžete sledovat jak cd postupně vzniká.
Právě tento čas padající kadeře větvoví a nastávajících dlouhých zimních večerů je dobrým prostorem na probírání textů, rozepisování hlasů a vylepšování všeho možného, co se ještě vylepšit dá. Držte nám palce, ať do dobře odstartujeme. Franta Vávra totiž za rok nepřijede na běloušovi, ale nejspíš na zahradním Traktůrku (přiveze Kameru, Slamák, nějaký ten Vajgl a další veteš).
|
17. října - křest cd "Tóny v kapkách"
Ačkoli sněhu napadlo tolik, že příjezdové cesty do červenovodského údolí mnohdy zavalené byly, návštěvníků našeho koncertu přijelo mnoho. Přišlo si nás poslechnout 145 lidí (jen letmo zmiňuji několik míst, odkud jste k nám přijeli: Levoča, Bratislava, Odolena Voda, Praha, Příbram, Brno, Ostrava, Rumperk, Liberec, Ústí nad Labem, Žamberk, Prostějov, Havířov, Šumperk, Králíky, Hradec Králové, … Červená Voda). Kdybychom věděli, že Vás přijede taková kupa, burčáku bychom z Velkých Pavlovic dovezli mnohem více, protože jste nám ho vyžahli během čtvrt hodiny a nebylo co pít. Však byl dobře nastartovaný, žádná šťávička.
Hrálo se nám moc příjemně, udělali jste skvělou atmosféru a za to Vám mnoho děkujeme. Není to žádné klišé, že dokola opakujeme a vyslovujeme ovace našemu zvukařovi Járovi Mikyskovi (www.mikesound.com), který ovládá zaklínadla zvukonosných bůžků a je pro nás jistotou, že se nám bude dobře hrát. Dále děkujeme Wiki, která naše nové cd pokřtila netradičně očními kapkami, děkujeme Klubu čilých babiček za pomoc s realizací, hlavně tedy, že upekly výborné koláčky, po kterých se jen zaprášilo. Děkujeme mamčám a taťkům, Lůce, že pomohli na placu a něco nám nafotili.
CD je pokřtěno a mnozí už ho máte doma. Obal nám vytvořila Katka Špačková, díky moc. Na cd se produkčně podílel Tomáš Šetina, také moc děkujeme (Tom si s námi bohužel nemohl při křtu připít, neboť léčí se z chřipajzny a tak mu přejeme, ať to brzo vyleží).
Nové cd „Tóny v kapkách“ je k dostání u všech členů kapely (viz kontakty) a bude k dostání i u Marty v drogerii TETA v Červené Vodě. S Marťou je psina, tak tam zajděte kouknout.
A jaké plány máme?... Tato deska je vlastně jen dílčí počin, jen co si chvíli oddechneme, tak začneme připravovat desku druhou. Chtěli jsme oddělit písně hlubší (právě pokřtěné cd „Tóny v kapkách“) a písně s vesnickou tematikou (Slaměnná vzpomínka, Tele, Kamera a d... ), které se chystáme nahrát na samostatné cédo, které, pokud to dobře půjde, pokřtíme zase za rok.
Děkujeme Vám za návštěvu, přejeme Vám, ať se všem ukradený podzim vrátí v podobě pohádkové zimy a Vánočních svátků.
A za přízeň, úsměvy a za inspiraci děkují Kapky.
Křest cd - video! staženo:
- problémy se zobrazením médií - čtěte ZDE -
Foto Miroslav Švestka:
Foto Lucie Kolářová:
|
Na vinobraní v České Třebové
Kdo by to byl řekl, že tak blízko Červené Vodě, kraji podhorskému, je město, kam budeme pozváni na vinobraní. Tož projeli jsme naším automobilem vinicemi a malovanými sklepy a dorazili na Třebovské náměstí, kde nás uvítali lidé v krojích.
Začali jsme hrát hned po DJ-jovi, který zaplňoval polední pauzu zajímavými hity. Bohužel, Jožka Černý, tedy pardon, Jakub Smolík se ozval, že mu bryčka stojí, neboť kobyla, herka stará, nechce táhnout, že se opozdí. Proto i Kapky nastoupily s časovým opožděním. Pak už nás Stárek Jirka Hurych, který dnes plnil funkci moderátora (a věru, že mu to šlo), uvítal na pódiu mezi sklepy a mohli jsme začít hrát. Hrálo se příjemně, i když pódium nám z odposlechů dosti vytvářelo koule, tedy,... bobule. Za pozvání do Třebové děkujeme a věříme, že se tam někdy ukážeme znovu, třeba na zarážání hory nebo na Hubertově jízdě.
|
Mohelnice 2009
Už to nějaký rok je, co jsme naposledy účinkovali na Dostavníku. Proto jsme byli moc rádi, když nás Aligátor letos pozval. Zahráli jsme si v pátek v 16 hodin jako první účinkující kapela v soutěžní přehlídce. Představili jsme písně „Hospoda na kraji světa“, „Tak už běž“ a „Doba starců“. Bylo nám dopřáno krásného počasí, hodně posluchačů a málo trémy. Byli jsme spokojeni sami se sebou, a to je dobře. Radost jsme měli i z hodnocení, které nám sdělila odborná porota v čele s Wabim. Na Mohelničák jezdíme už dlouhou dobu (jako návštěvníci, dvakrát jako účinkující) a každý rok nás to do Mohelnice táhne znovu. Tento festival má přitažlivou auru, kde je sice hudba stěžejním pilířem, za kterým se sjíždějí tisíce fanoušků, ale alespoň pro mě to není nejdůležitější aspekt, pro nějž Dostavník navštěvuji. Dostavník je symbolika konce prázdnin, známka toho, že čas ubíhá každému stejně (člověk si to podobně uvědomuje třeba o Vánocích). Na Mohelnici se setkáte se starými známými (a nemusí to být jen nejbližší přátelé, ale třeba „tramp s kloboukem, malá indiánka“ aj.). Nedělní dvanáctá hodina odbije poledne neúprosně přesně stejně jako minulé roky. To jsou stálé úzy Mohelnického dostavníku, které utvrzují člověka v tom, že je pro nás tento festival takovou „skalní jistotou dobrých návratů“. Za rok „Ahoj!“
- starší zápisky -
|
|
Koncerty
14. srpna
Šanovské zpívání
27. srpna
Mohelnický dostavník
16. října
Koncert v SDH ČV
26. prosince
Zpívání na Štěpáná - Šanov
- archiv koncertů zde -
|
